12.

171 15 11
                                    


Tak tu máme poslední část :) Jste rádi co? Bude o trochu kratší. :-D Chtěla bych poděkovat všem co vydrželi čekat na nové díly, všem co komentovali a hlasovali. Moc si toho vážím, děkuju :) - Talvi

Parkovali dva bloky od skladiště, už se stmívalo. Ještě jednou si prošli plán. Jake půjde s Tomem, Maia s Tobiasem a Ben bude řídit dodávku.

"Rukojmí se na nachází tady," ukázal prstem na plánku "vchody do skladiště jsou tady a tady." Zkontroloval jestli všichni dávají pozor. "Oba jsou hlídané, ale to by neměl být problém. Podle všeho jsou to všechno vlkodlaci, naše rukojmí také." znova ten pohled "Vyřídíme je pokud možno rychle, pak bereme rukojmí přes hranice do Švédska. Je všechno jasné?"

Všichni kývli. "Dobře, tak do práce."

.

Přicházeli proti větru, přibližovali se k hlídce. Byli tak deset metrů od nich, když Maia něco zaslechla. Na okamžik se zastavila. Asi se jí jen něco zdálo, pokračovala dál. Pět metrů. Hlídka byla naštěstí otočená zády. Tři metry. Pořád otočení zády. Zacvakla tlumič na zbrani. Než se hlídač stačil otočit, byla u něj. Prostřelila mu břišní dutinu, o druhého se postaral otec, jedním švihem proťal hlídači krční tepnu. Pokropila ji sprška krve.

Najednou se k Maie přikradl třetí, silou ji uhodil do zátylku. Zapotácela se, chtěla se otočit ale útočník jí praštil hlavou o stěnu skladiště. Plechy zarachotily. Zkurvysyn. Omámeně se zvedala ze země, v ústech cítila krev. O útočníka už se postaral otec, využil chvilky jeho nepozornosti a vrazil mu jednu do žeber. Chlap se zapotácel, dostal další tentokrát na solar, předklonil se, vypadalo to že se pozvrací. To už Tobias nečekal, přemístil se za něj a trhl mu s hlavou. Zlomil mu vaz.

"Si v pořádku?" zeptal se ustaraně.

"Jo jen mě trochu bolí hlava." zasmála se dívka. "Jdeme?"

"Všichni na místě?" zeptal se do vysílačky.

"Jo," ozval se Tom "Co to bylo předtím za ránu?"

"Jeden chlap zkoušel tvrdost stěn a mojí hlavy...." osvětlila mu.

"Mrtvej?"

"Jop."

"Dobře"

.

Procházeli skladištěm k místu kde mělo být rukojmí. Čekali že ho budou hlídat, něco se jim nezdálo. Pak je našli, dvě stráže. Oba měli zlomené vazy a i na mrtvoly se zdáli být až příliš bledí. Maia se k nim sklonila, její obava se potvrdila. "Je tu upír." řekla směrem k Tobiasovi. Ten to zopakoval do vysílačky. Vyměnili si zásobníky, místo normálních kulek měli stříbrné s dřevěným jádrem. Pokračovali dál.

Našli další mrtvolu. Kurva. Najednou uslyšeli hlasy. Zmateně se na sebe s Tobiasem koukly. Opatrně nakročili.

U rukojmí stál Erik. Povídal jí něco o lyžování. Ženě svítili oči, nevypadala moc nadšeně. Něco mu odsekla. Jestli kvůli němu přijdeme o peníze...Namířila laser na Erika.

"Co tady děláš?" Na Erikově těle se objevili další tři tečky. Zvedl ruce v sebeobraně.

"Přišel jsem pomoc." řekl nevině. Maia na něj zmateně koukala.

"Ten je od vás?" zeptala se žena.

"Ne..." ozval se Tobias "To teda není." Prst na spoušti ho nepříjemně lechtal.

"Ulehčil jsem vám práci." ozval se znovu upír. Maia sklonila zbraň a zamířila k rukojmí. Rozvázala ji. Žena si ji změřila. Maiiny oči se rozzářili zelenou barvou.

"Tori Nilson." představila se.

"Maia Mortensen." Tori se usmála a podívala se na otce. "Tak přeci...je ti docela podobná" řekla. "Vypadneme z týhle díry Tobi?"

Otec se zaškaredil. "Nejdřív upír." obrátil pozornost zpátky na Erika. "Co chceš?"

"No...zjistil jsem že můj klub už není to co býval, možná by to chtělo změnu, tak si říkám, jestli někoho nehledáte.."

Tobias mu vrazil hlaveň zbraně pod bradu. Maia nervózně přešlápla, přesně do téhle situace se nechtěla nikdy dostat. "Možná...ale řekni mi důvod proč bych měl brát zrovna tebe?"

"Viděl si ty mrtvoly cestou sem. Zabralo mi to ani ne tři minuty." blýsklo se upírovi v očích.

"Hm...a co děláš ve dne?" rýpnul si Tobias. "K čemu mi je žoldák, kterej je schopnej pracovat jen v noci?" na to Erik neměl odpověď.

"Ale noční akce by nám dost ulehčil." ozval se Tom. Všichni se na něj podívali. "Přiznej si to, dost by nám ulehčil práci. Stačilo by pak chodit ve dvou, stíhali bychom víc zakázek." Tobias mu věnoval vražedný pohled. Odložil zbraň od Erikovi hlavy. "Fajn." podíval se směrem k Maie. "Tři měsíce, jestli se po tom ukáže že je na hovno, letí." Dcera se na něj vděčně usmála.

Cestou k autu se naklonila k Tomovi. "Díky."

"Za co?" zeptal se zmateně. Jako bys to nevěděl...

.

O tři měsíce později.

"Fajn tak ať s náma teda zůstane, ale rakev si tahá sám!"

Dívce zazářily oči. Upír se sklonil a políbil jí do vlasů. "Myslím, že mě začíná mít rád." zašeptal.

"Cože?!" ozval se Tobias.

"Určitě." zasmála se. "Teď už ale musíme vyrazit."

"Kam tentokrát?"

"Do Istanbulu."

"Maio?"

"Hm?"

"Jag älskar dig."

"Jag älskar dig också."


-The End-

MercenaryKde žijí příběhy. Začni objevovat