New Experience (Andy Biersack, BVB) CZ

-1-

"Hele, jdeme domů. Určitě nás chytí." Snažila jsem se už po několikáté přemluvit Michelle abychom to vzdaly.

"Ale prosimtě, ti nenažraní tupci by si ani nevšimli, kdyby si jim máchala plácačkou přímo před nosem. Buď v klidu. Nic se nestane." Začala mě uklidňovat Michelle.

"No já ti nevím..." Začala jsem nejistě.

"Hele, plánujeme to už měsíc. Prakticky jsi to byla ty, kdo jsi tuhle blbost vymyslela. Nemůžeš teď znenadání říct, sorry, kámo, seru na tebe! Nemůžeš to jen tak vzdát! Jsme v tom spolu, pamatuješ? A kdyby prostě přijeli policajti, vemem roha. Vždyť jsme přece před lety závodně běhaly. Určitě se nám ta fyzička neztratila." Přerušila mě Michelle.

Abyste pochopili o co tady právě jde, tak se nejdřív budu muset představit. Jmenuji se Katherine Frayne, všichni mi říkají ale Kath, je mi 23 let a jsem rebelka.

To že budu rebelkou jsem měla nejspíš předurčeno již od narození. Ostatně když si rozdělíte moje příjmení, vyjde vám fray a to znamená potyčka nebo taky šarvátka. Od mala jsem byla hodně takový živý dítě. Neustále jsem pobíhala na ulici a doma jsem se ukázala jenom večer, abych tam mohla přespat. Ostatně kdybych měla přespat kdekoli jinde, domů ani nechodím.

S rodiči jsem totiž nikdy neměla úplně ideální vztahy. Matka si mě představovala jako "svoji" holčičku. Rozumějte, rozmazlenou fuchtli, lehce manipulativní barbínu oblečenou v růžové, která si hraje s panenkami, nezlobí, má samé jedničky a poslouchá svoje rodiče na slovo. To jsem ji já ovšem nikdy nebyla ochotná dopřát.

Otec klidnil matku s jejími příliš mateřskými pudy, proto jsem ho nesmírně milovala. Když byl doma, matka se nechovala jako furie a víceméně jsem si mohla dělat co jsem chtěla. Pak se ale otec v mých osmi letech od nás odstěhoval. Popravdě, ani se mu nedivím. Taky bych od tý nány říkající si má matka zdrhla.

Jelikož doma nebyl už nikdo, kdo by matku usměrňoval, propukla její nemoc naplno. To bylo samé Kath, vem si tyhle úžasné šatičky a Kath, upletu ti copánek. Nedalo se to vůbec vydržet. Proto jsem raději utíkala z domu. Jelikož jsem si vždy více rozuměla se staršími dětmi, bavila jsem se tedy s nimi. Hlavně s kluky. Naučili mě hrát fotbal, vykrádat obchody, a prostě žila jsme si bezstarostné dětství.

Matka si mezitím za mě našla náhradu. Jakéhosi nového přítele a otěhotněla. Porodila mého nevlastního bratra, Raylanda. Toho už odmalička vychovávala tak, jak si přála a udělala si z něho své mazlíčka. Maminčina mazánka.

Když mi bylo 14, vyhodili mě ze školy. Prý za údajné držení drog. Avšak pozor! Drogy jsem nikdy nebrala. Maximálně jsem vždy vyzkoušela jen tak na ochutnávku, ale nikdy mě to nijak neoslovilo. Ty drogy jsem u sebe tehdy opravdu měla, ale pouze proto, že jsem ráno šla k jednomu dealerovi pro dávku, kterou jsem měla dát svému 18 letému kamarádovi po škole.

Každopádně doma se o mě nikdo nezajímal, já o ně taky ne a navíc, byla jsem bez školy. A právě v tuhle dobu jsem potkala Michelle. Byla o tři roky starší - bylo jí tehdy 17, a ujmula se mě. Její otec byl nějaký multimilionář, ale jelikož její matka byla pouze jednou z jeho několika milenek, Michelle neměla žádný nárok na nějaké peníze. Avšak její matka se s ním začala soudit a něco z něj nakonec přeci jen vytřískala.

Tím pádem Michelle měla finance, zároveň svůj vlastní byt a byla taky šíleně střelená jako já. Ihned jsme si padly do oka. Začala jsem u ní bydlet a společně jsme podnikaly všelijaké kraviny. Byla úplný blázen do cestování a tak nějak mě tím nakazila taky. Proto jsme se jednoho dne sebraly, prodaly Michelliin byt a začaly jezdit stopem po celém světě.