Když se Kath potká s jedním členem skupiny ve vězení, ještě netuší, že po jednom incidentu, díky kterému se její život rozsype jako domeček z karet, bude mít tu možnost potkat se s ním znovu. A to dokonce i s dalšíma čtyřma členy kapely. Zachrání ji...
A tak trochu jsem i ráda, že jsem unikla z Andyho přítomnosti, protože být vedle něj, až mu začne vyzvánět telefon kvůli prankům, bych fakt nechtěla.
***
Sedím zrovna v Chrisově autě, s nohama opřenýma o palubní desku a poslouchám rádio. Zrovna hrají cosi na pomezí dechovky a skřípením pneumatik, ale nijak mi to momentálně nevadí. Naplňují mě spíše úplně jiné pocity, než odpor k písni z rádia.
"Pořád mám před sebou ten její pohled, když zjistila, že nejsem žádná tvoje holka, ale zájemkyně o práci." Směju se nad vzpomínkou společně s Chrisem.
"Jo, no. Marilyn je něco jako moje sestra, i když by správně měla být mojí šéfkou. Má o mě starost, že prý pořád střídám holky a neusadím se. Ale upřímně, je mi teprve dvacet čtyři. Nemyslím si, že bych měl zrovna zakládat rodinu." Rozesměje se Chris.
"Jo no. Hlavní ale je, že mám práci." Pousměju se a spokojeně si oddechnu.
FLASHBACK
"Neboj, Marilyn je milá." Snaží se mě uklidnit Chris a otevře dveře do kanceláře jeho šéfové.Právě jsem společně s Chrisem došla do jeho práce a hlásím se u jeho šéfové, jestli by mě nepřijala do týmu. A ne, vůbec "nejsem" nervózní. Jde totiž o to, že nemám školu, žádné předchozí zkušenosti a práci, kterou bych měla dělat, vůbec nerozumím. Ale pohoda, zhluboka dýchej, Kath, ty to zvládneš. Maximálně se ti tak vysměje a vykopne pryč. A to by vůbec nebylo trapný.
Pokusím se zklidnit svůj nervózní dech a vydám se za Chrisem. Za stolem v průměrně vybavené kanceláři sedí hubená žena s dlouhými, černými vlasy. Může jí být tak okolo třiceti. Docela mě překvapí, že je tak mladá. Čekala jsem nějakou šedivou, přísnou padesátnici.
Ta paní vzhlédne od svého stolu a jen co spatří Chrise, celá se rozzáří. Pak její pohled ale sklouzne na mě a její obličej trochu potemní. "Chrisi, už zase?" Zeptá se ho. Jaksi nechápu o co jde, ale nejspíš se jí moc nelíbím.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Ona není moje holka! Nic spolu nemáme!" Odpoví bleskově Chris na svoji obranu. Jeho šéfová jenom vytřeští oči, jako by zrovna tomu co slyšela, nemohla vůbec uvěřit. Pak se znovu na mě podívá, ale tentokrát její oči září nefalšovanou vlídností a přátelskostí.
Vstane od svého stolu a vydá se ke mně. Podá mi ruku, kterou přijmu a poví. "Jsem Marilyn. Promiň, že jsem se tvářila tak nepříjemně, ale Chris mě s těma jeho holkami už dost štve." Zasmála se a já jenom chápavě přikývla.
Když jsme si s Chrisem sedli naproti jejímu stolu, podívala se na mě a zeptala se. "S čím jsi přišla?"
"No... ráda bych vás požádala o práci. Od Chrise jsem slyšela, že se vám právě uvolnilo místo." Trochu nejistě odpovím.
