-14-

469 30 0
                                    

Odstrčila jsem od sebe překvapeného Denise a vyběhla za Andym. Nikde jsem ho ale nemohla najít a tak jsem dosedla na gauč, který se nacházel poblíž a začala přemýšlet. Nechápala jsem, proč měl Andy v očích stopy smutku. Vždyť jsme přeci byli jen kamarádi... Pak jsem si ale vzpomněla na dnešní Michellina slova a celé mi to došlo.

***

POHLED ANDYHO


"Andy! Rád tě zase vidím!" Poplácal mě přátelsky po zádech Chris z Motionless In White. Jeho gesto jsem mu rád oplatil a poté si usrkl ze své skleničky naplněné alkoholem. Dnešní party jsem si užíval. Koneckonců, už to bylo docela dlouho, kdy jsem takhle někde byl. Rád jsem se zase setkal se svými přáteli, které jsem poslední dobou docela zanedbával. Jen jsem si nebyl jistý, jestli se baví i Kath. Ale určitě se bavila. S její povahou jsem si tím byl skoro jistý.

Rozhlédl jsem se kolem sebe. Kath jsem naposledy viděl asi před hodinou, kdy se mnou ještě popíjela. Pak se s někým začala bavit a odešla ode mě. No, a od té doby jsem ji už neviděl.

Omluvil jsem se ze společnosti Chrise a ještě pár lidí kolem něj a vydal se na záchod. Ještě když jsem otevíral ty dveře, přemýšlel jsem nad tím, že bych se měl podívat po Kath jestli je v pořádku. Vůbec jsem ale netušil, že jen co otevřu dveře na záchody, spatřím Kath, která rozhodně nevypadala na to, že by jí něco bylo. Ba naopak, byla až moc v pohodě.

Její záda se lepila na zeď a její ruce byly obmotané kolem Denisova krku. Denis ji zase držel za zadek a div ji tím jazykem neudusil. Vypadalo to, že byli oba až moc opilí a zabraní do své činnosti na to, aby si vůbec všimli, že už nějakou dobu stojím kousek od nich a šokovaně je pozoruju.

Najednou jsem pocítil něco, co jsem nikdy ještě necítil. Takové podivné sevření žaludku, bolest prostupovala každou buňkou mého těla a já měl pocit, že z toho zešílím. Zničehonic jsem dostal na Kath vztek. Nechápal jsem proč. Že bych snad žárlil? Ne. Já ani Kath jsme spolu nechodili a ani jsme o sobě takhle nikdy nesmýšleli. Proč se teda teď takhle cítím, když ji vidím, jak se líbá s Denisem?

Možná jsem si na ni zvykl takovou, jaká je. Čili nezadanou veselou holku, která tu byla vždy pro mě. A teď jsem najednou byl tak sobecký, že jsem nedokázal snést představu, že by tu Kath nebyla už jenom pro mě? A nebo jsem snad chtěl být na Denisově místě? Musel jsem sebou otřást. Nechápal jsem, co se to se mnou děje.

Chystal jsem se odejít, ale narazil jsem zády do zdi a zvuk rány vyrušil líbající se dvojici od jejich činnosti. Kath s sebou polekaně trhla a pak spojila naše pohledy. Zatvářila se šokovaně a možná i provinile? To jsem ale už nechtěl zjišťovat, ani vůbec nad touhle celou věcí znovu přemýšlet, a tak jsem se otočil a co nejrychleji ze záchodů odešel.

Slyšel jsem, jak za mnou Kath volala mé jméno, ale neotáčel jsem se. Nechtěl jsem s ní teď mluvit. Ne teď, když se líbala s mým blízkým kamarádem. Vyběhl jsem z budovy a utíkal po ulici doprava, kde jsem poté zahnul za roh staré továrny. Sedl jsem si na nízkou zídku na konci ulice a přemýšlel.

Nechápal jsem, proč to tak řeším. Proč nad tím tak moc přemýšlím. Vždyť Kath je dospělá, svéprávná a může si dělat, co chce. Navíc jsme jen přátelé a já už dlouhou dobu miluju Juliet, která miluje zase mě. Proč jsem se teda tak zarazil, když líbala Denise? Povzdechl jsem si. Nejspíš bych to měl už přestat řešit. Koneckonců, nejsem  zrovna nejstřízlivější, mám něco upito. A podle toho to taky tak moc prožívám. Zítra ráno se na to tak tragicky už dívat nebudu a jen se budu smát, jak jsem to mohl tak moc řešit.

New Experience (Andy Biersack, BVB) CZKde žijí příběhy. Začni objevovat