New Experience (Andy Biersack, BVB) CZ

-17-

Písnička: Black Veil Brides  /  Lost It All

"Polib mě."

***

POHLED KATH

Zmateně jsem na něj koukala a v hlavě si pořád přehrávala to, co po mně Andy chtěl. Strašně mě to překvapilo a zarazilo, ale co mě zaráželo ještě víc, byl fakt, že jsem to sama tak trochu chtěla udělat. Nechápala jsem proč. Cítila jsem, že po tolika dnech strávených s Andym je správné, to udělat.

A proto jsem k němu pomalu došla, tak blízko, až jsme se skoro dotýkali nosy a přitiskla na chvíli svoje rty na jeho. Mé tělo mě žádalo, abych polibek prohloubila a snažila se trochu víc, ale zakázala jsem si takhle myslet a rychle se zase odtáhla.

Zamrkala jsem a nasadila lhostejný  výraz, aby Andy náhodou nepoznal, na co jsem celou dobu při té puse (protože o polibku se vážně nedalo mluvit) myslela. "Jsi konečně spokojenej?" Řekla jsem stále trochu podrážděně.

"Jo." Zazubil se na mě a já protočila oči. "Povíš mi konečně svůj příběh?" Nadzvedl obočí.

"Až budeme na hotelu. Nechci to probírat zrovna tady." Řekla jsem a ukázala na místo kolem sebe.

"Chápu." Přikývl Andy, i když já jsem věděla, že stejně nic nechápe. Vydali jsme se zpátky k autu a já si celou cestu jízdy k hotelu, který jsem našla na internetu, když jsem si zapnula data, uspořádávala myšlenky a přemýšlela, co Andymu řeknu.

***

"Děkujeme." Brala jsem si klíče od pokoje z ruky milé černošky, recepční v hotelu. Nebylo to tu zas tak špatný, jak jsem si myslela, že bude. Přeci jen, tohle město nebyla žádná vesnice, takže se zde daly najít i lepší hotely. My s Andym jsme měli štěstí, že jsme si vybrali zrovna jeden z nich.

Příjemně mě překvapilo, když jsem zjistila, že postele byli v pokoji od sebe oddělené. Nemyslím si, že by mi bylo úplně příjemné spát s Andym v jedné posteli, hlavně teď po té puse, kdy jsem se v jeho přítomnosti cítila taková celá nejistá.

Andy následoval mému příkladu a vyčkávavě se na mě zadíval. Já si jen povzdechla a dala se do vyprávění.

"Derek, kterého jsi měl tu možnost bohužel dneska poznat, je můj nevlastní bratranec. Byly ale doby, kdy jsem ho brala za něco mnohem víc, než pouhého bratrance. Byl pro mě spíš jako nejlepší kamarád, bratr. To byl taky důvod, proč jsem všem cizím lidem, které jsem kdy potkala a ptali se mě na Dereka, odpovídala, že je můj kamarád. Cítila jsem, že říct, že je můj nevlastní bratranec by nebylo správné. Derek pro mě v té době znamenal mnohem víc.

Byl tady pro mě taky v dobách, kdy to s mojí matkou začínalo jít z kopce. Daisy, tak já mé matce říkám, protože oslovení matka si ode mě nezaslouží už dávno, začala pít alkohol a zároveň si domů začala tahat různé chlapy. Nejvíc jsem to ale odnášela já, protože všechny její problémy, rozchody a deprese na mě začala svalovat. Dávala mi za vinu, že se s ní nějaký chlap rozešel a že ji prý vyhodili z práce. V té době mi bylo asi deset a bylo to pro mě fakt těžký.

Začala mi nadávat za jakoukoliv prkotinu, která se jenom stala a několikrát mě i zmlátila. Měla i období, kdy byla střízlivá, a to se mi hned omlouvala, že to tak nemyslela a že mě miluje a prosila mě, abych jí to odpustila. Mnohokrát jsem se nechala napálit, ale ona se pak zase napila a vše bylo v hajzlu.

Když mi bylo ale dvanáct, poznala jsem se s Derekem. Daisy měla sestru Tinu, která ale zemřela při autonehodě, když jsem byla ještě hodně malá. Její manžel si později vzal Clarity, která měla už z předchozího vztahu Dereka. Clarity i s Vincentem, jejím manželem, se přestěhovali nedaleko od nás. Začala jsem se s Derekem více stýkat a stala se z nás nerozlučná dvojka.