-10-

584 36 0
                                    

Juliet mě obejme a kluci jenom chápavě přikývnou. Pak se podívám na Andyho, který má v očích takový ten pocit nepopsatelného štěstí, jako kdyby zrovna vyhrál v loterii. Po chvíli to ale odezní a já se jenom více ponořím do své sedačky. Kluci začínají vyprávět vtipy ze svých cest po koncertech a vůbec, je teď mezi námi mnohem lepší atmosféra, když konečně vím, kým jsou. A docela se i těším na to, až budu moct bydlet u Andyho s Juliet.

***

POHLED KATH


Z mého poklidného spánku mě vytrhne hluk mého budíku, který jsem si speciálně včera pečlivě nastavila, abych nepřišla do práce pozdě.

Rozespale se posadím a tu otravnou věc vypnu. Kouknu se na čas a ujistím se, že je sedm hodin. To je dobře, mám ještě trochu času se připravit. Moje pracovní doba trvá od osmi do jedné odpoledne a já jsem nesmírně ráda, že to takhle dopadlo. Někdo je třeba v práci od rána do večera a pak nemá žádný volný čas pro sebe. Já takhle můžu mít ještě celý den jen na to, co mě zrovna napadne.

Rozhlédnu se po pokoji a spokojeně se usměju. Včera po grilovačce jsem se s pomocí kluků zabalila a odjela do Andyho a Julietina domu. Tam mě potom ubytovali v podkroví, takovém menším pokoji, ale mně to stačilo.

Měla jsem nádherný výhled na město pode mnou. Také jsem měla krásně pohodlnou postel. Získala jsem také vlastní záchod, který byl v horním patře. Koupelnu měli ale jenom jednu, takže jsem se o ni dělila. Ale já jsem byla šťastná, že jsem vůbec měla kde bydlet.

Převlékla jsem se a upravila a poté jsem se vydala dolů po schodech do kuchyně. Předpokládala jsem, že Andy s Juliet budou ještě spát, a tak jsem je nechtěla budit.

Právě proto mě překvapilo, že když jsem došla do kuchyně, abych se nasnídala, spatřila jsem tam u stolu sedět Andyho, jak snídá.

Překvapeně jsem se na něj podívala. "Ty nespíš?" Zeptala jsem se ho.

Vzhlédl od své snídaně ke mně a zářivě se usmál. "Ne, napadlo mě, že bych tě dneska ráno mohl do práce hodit."

"To jsi ale vůbec nemusel. Mohl jsi ještě klidně spát, já bych si vzala taxíka." Upozorním ho.

Andy ale jenom lhostejně pokrčí rameny a řekne. "Nechceš si vzít snídani? Udělal jsem trochu víc, aby bylo pro všechny."

"Jo jasně." Řekla jsem a šla ke kuchyňské lince, kde už na talíři ležela houska i s vaječnou omeletou, čajem a pár jahodami.

"Docela ses snažil." Pousměju se.

"To jo, no. Chtěl jsem udělat dobrý dojem, aby ses nezhrozila a neutekla hned od nás." Lehce se zasměje a napije ze svého hrnku.

Jenom si přisednu naproti němu a pustím se do jídla. "Juliet ještě spí?" Nadhodím nové téma.

"Jo, jo. Včera jak jsi šla spát, tak jsme se spolu ještě koukali na film. Není moc zvyklá být vzhůru tak dlouho." Poznamenal a já si jenom ukousla kus housky.

Zbytek snídaně probíhal potichu a já spíše přemýšlela nad svou novou prací. Když jsem byla hotová, položila jsem talíř do dřezu a vydala se obouvat. Andy mezitím vyšel před dům, aby mohl nastartovat auto a my mohli odjet.

"Kde to vlastně je?" Zeptal se mě Andy.

"Nevím. Ale pokud mě dovezeš zpátky na náměstí jako včera, mohla bych tě pak navigovat, kam jsme s Chrisem včera došli."

New Experience (Andy Biersack, BVB) CZKde žijí příběhy. Začni objevovat