-2-

806 41 0
                                    

"Ashley?" Překvapeně vydechnu.

"Kath, jsi to ty?" Zeptá se. Úžasem má úplně rozšířené zorničky.

"Vy se znáte?" Zeptá se mě nechápavě jeden kluk s šátkem na hlavě.

Nestihnu mu ale už odpovědět, protože se mi zamotá hlava a já se pohroužím zpátky do sladkého spánku.

***


Do nosu mě udeří vůně pomerančů. Zavrtím sebou a otevřu oči. Ležím v úplně stejné posteli jako před chvílí. Na nočním stolku po mé pravici se nachází sklenička s pomerančovým džusem. Posadím se a zahlédnu schoulenou postavu v rohu pokoje. Ashley.

Potichu zvednu skleničku ze stolku a napiju se. Je to výborné. Jenomže zvuk pokládající skleničky Ashleyho vyruší, cukne sebou a podívá se mým směrem.

"Ty už jsi vzhůru?" Zeptá se.

"Hmmm." Odpovím.

"Je ti už líp?" Zeptá se starostlivě a přisedne si ke mně na postel.

"Jenom mě ještě trochu bolí hlava, ale jinak jsem v pořádku. Co se vlastně stalo?" Ptám se ho.

"Zrovna jsme se s klukama vraceli z jednoho klubu, kde jsme oslavovali moji kauci. Kousek před naší vilou jsme spatřili hlouček kluků, kteří se tě snažili znásilnit." Zašeptá poslední slovo smutně. "Andy s Jakem je od tebe odehnali a potom jsme tě přenesli k nám domů. Byla jsi v bezvědomí, ale zachránku jsme nezavolali. Popravdě moc to nechápu, ale nějak na to nedošlo."

"Aha. Tak hrozně děkuju. Skoro si začínám myslet, že jsi můj strážný anděl. Nejprve mě zachráníš od vězení, potom před znásilněním..." Zasměju se.

Na jeho tváři se objeví malý úšklebek. "Pojď, ukážu tě klukům. Budou rádi, že jsi už vzhůru. Všichni jsme z toho nějak nervózní." Dodá a natáhne ke mně ruku, kterou přijmu.

"Proč? Vždyť mě vůbec neznají. Ani ty mě vůbec neznáš a hned mi pomáháš. Neber to nijak špatně, jsem ti hrozně vděčná, ale víš, většina lidí by tohle neudělalo."

Jenom se zasměje. "Ber to prostě tak, že rádi konáme dobré skutky." Otevře dveře z pokoje, ve kterém jsme celou dobu byli a vyjde na chodbu. Sejdeme schody a ocitneme se ve velkém obývacím pokoji. Kluci sedí na gauči a sledují nějaký film.

 Jakmile jsme s Ashleym sešli dolů, kluci si nás všimli. Překvapeně se na mě podívali. "Ahoj, jak ti je?" Řekl jeden kluk s šátkem na hlavě.

"Už je mi líp. Jen mě trochu bolí hlava, ale to za chvilku přestane." Řekla jsem a usmála se na ně.

"Musím vám všem hrozně moc poděkovat, jsem ráda, že jste mě zachránili." Oznámím jim.

Vysoký kluk s piercingem ve rtu a nose nad tím jenom mávne rukou. "Ale, to nic nebylo. Aspoň jsme si mohli zahrát na batmana." Trochu se uchechtnu.

"Každopádně jsem Kath." Řeknu a napřáhnu ruku směrem k "batmanovi".

"My víme, Ashley nám už o tobě vyprávěl. Jsi ta holka z vězení, že jo?" Zasměje se a ruku přijme.

"Jo, už to tak bude." Pronesu.

"Jsem Andy." Představí se konečně "batman" a já pustím jeho ruku. Potom se seznámím i s dalšíma klukama.


"A co jsi vlastně dělala ve vězení?" Zeptá se mě Jinxx. Tázavě pohlédnu na Ashleyho. Nechce se mi věřit, že by jim to nevyprávěl.

Ten jenom zakroutí hlavou, jako že ne a řekne. "Myslel jsem, že bys jim to chtěla říct sama."

Povzdechla jsem si a dala se teda do vysvětlování svého rebelského života.

"To je teda škoda, že jste nic neukradly." Ozve se Jake.

"Ale my jsme ukradly, jenom nám to potom policajti zabavili." Opravím ho.

"A co jsi vlastně dělala tady v LA?" Zeptal se mě Ashley. "Myslel jsem, že pojedeš zpátky do Malibu."

"Taky že jo. Já tam byla, jenomže mě vykopli z domu, protože Michelle už dlouho nezaplatila nájem. Proto nechtěla z té loupeže slevit. Všechny věci, co jsme měly, nám domácí vyhodila před barák a než jsem se stihla vrátit, bezdomovci si to rozkradli. Takže jsem jela zpátky sem. Chtěla jsem si sjednat schůzku s Michelle, aby mi poradila co mám dělat. Jenomže mě k ní nechtěli pustit a auto mi mezitím ukradli. Jedinej člověk, kterého jsem měla byl ve vězení a její expřítel mi odmítal pomoct, tak jsem jen tak bloumala po ulicích. No a dál už to přeci víte. Přepadli mě ti kluci a vy jste mě zachránili." Dokončím.

Všichni mě ohromeně sledují. "Takže ty teďka nemáš nic ani nikoho na koho by ses mohla obrátit?" Zeptal se mě stále ještě šokovaný CC.

Smutně jsem pokývala hlavou. "Přesně. Hele kluci, jsem vám fakt moc vděčná, ale asi bych měla jít na nějaký úřad a požádat o práci. Pokusím si nějak sehnat bydlení, seženu půjčku a odejdu. Nemůžu vás přeci otravovat věčně. Navíc vy urč..."

"Nikam nepůjdeš!" Přerušil mě rozhodně Jinxx. Kluci jenom přikyvovali.

"Nemůžeme tě přece jen tak nechat na ulici. Nech nás ať ti aspoň trochu pomůžeme." Přidal se Jake.

"Jo, klidně u nás můžeš bydlet. Mezitím se můžeš porozhlédnout po nějaké práci. Půjčku si neber, peněz máme dost. Navíc když tu s námi budeš bydlet, trochu to tu oživíš. A až se zase dáš do kupy, můžeš odejít. Stejně je tu moc místa, pojď, bude zábava." Nabídnul mi Andy.

Povzdechla jsem si. Na jednu stranu jsem byla hrozně moc ráda, že mám prozatím vše vyřešené, ale na druhou stranu, cítila jsem, že kluky jenom využívám. "Dobře, ale budu vám tu uklízet, vařit, prát a zkrátka pomáhat. Nechci být nijak na obtíž. Hned jak to půjde, vypadnu." Rozhodně prohlásím.

"Klidně tu už můžeš zůstat napořád." Řekne nadšeně CC, kterému jenom svítí oči od té doby, co jsem řekla, že budu vařit. Ostatní na tom nejsou o moc líp.

"Takže co?" Zeptal se mě nadějně Ashley.

Přejela jsem si všechny kluky pohledem. Tvářili se jako, že doufají abych řekla ano.

"Ano. Budu u vás tedy bydlet." Řekla jsem a kluci si nadšeně plácli.

Určitě teď zažiju něco zcela nového, říkala jsem si pro sebe. Nemůžu se dočkat.



Tentokrát krátká a nudná povídka, ale aspoň jsme se dostali k tomu nejzákladnějšímu, víme, že Kath bude s klukama bydlet! V příštích dílech se můžete těšit konečně na větší akci, budou i delší. Mějte se hezky, Kath


New Experience (Andy Biersack, BVB) CZKde žijí příběhy. Začni objevovat