Vánoce

Únik

Nnngh...
Ne! Náčelníku, neupalujte ho!
⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙
Uděláme si táborák. To bude fajn. ⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙
Moje město! Haste, sakra!
⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙
Proč se třesu?
⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙⊙ Třas~třas~třas~třas~třas~třas~
,,Sakra Hansi! Vzbuď se!"
Jo jasně, vstávání...
,,Dopr Hansi, vstávej!"
Počkat, co?
Ka-bumKa-bumKa-bumKa-bum
Mark vrčí a škube mi hlavou na stranu a nahoru. Sopka! Tak proto se mnou Mark třásl.
,,Konečně! Vem batoh, zdrháme!" Teď mi to došlo! Horká lázeň s
lávovými kameny není dobrý
nápad. ,Zdrhej, pako!' křičí
zvířecí instinkty. Mají pravdu.
,,Fajn, veď nás," houkl jsem na Marka. Ten na nic dalšího nečekal a dal se do sprintu. Nedělalo mi problém držet s ním krok. Nevadí, že bych měl mít ztuhlé nohy. Nevadí, že jsem nikdy sprintovat neuměl. Teď jde o přežití. Teď jde o všechno. Teď plyne čas stokrát rychleji. Těžce slyším každou spršku nové země. Nevnímám čas normálně. Museli jsme uběhnout aspoň dva kilometry, ale tak nějak nejsme unavení. Zkrátka si to teď nemůžeme dovolit.
Mark se ohlédl, já chtěl učinit totéž, ale když jsem viděl jeho výraz, zakázal jsem si to. Musel vidět něco pořádně děsivého, protože ztuhl na místě. Živě si pamatuju ten děs v jeho očích. Mark očividně potřeboval jiný podnět, než kopec soptící oheň. Bez přemýšlení jsem do něj zprudka strčil. Chtěl spadnout, ale já mu to nedovolil, chytil jsem ho za zápěstí a táhl ho dál, do kopce. Vzpamatoval se! Zatřásl hlavou a vzdorovitě zavrčel.
Chtěl jsem se zeptat, jestli je v pohodě, ale rozmyslel jsem si to.
Ka-bumKa-bumKa-bumKa-bum...
Povzbudilo mě, že výbuchy byly slyšet míň a míň, a to mě svedlo k chybě. Ohlédl jsem se.
,,Bohové!"
Celé údolí zmizelo pod
oranžovou hladinou. Sem tam dohoříval vrcholek nějakého
osamělého stromku. Žhavá láva pohlcovala víc a víc krajiny, nemilosrdně se zakusovala do kopců, zdánlivě jediných ostrůvků života. A já viděl, jak šplhá za námi. Proč se snažíme vzdorovat? Nemá to smysl. Stejně chcípnem.

,,Ještě ne, Hansi," pronesl Mark a tlačil mě do kopce. Správně. Ještě ne. Nesmím té síle podlehnout. Chceš bojovat na život a na smrt, přírodo? Fajn, přijímám tvou výzvu. Ale pokud ti to ještě nedošlo, JÁ NEPROHRAJU!!
Dostali jsme se k poslednímu úseku naší malé hory. K úseku s alespoň šedesátistupňovým sklonem.