No Boys Allowed [CZ] ✔

#2

V médiích je Dylan ;)

Proletěla jsem kolem Dylana, který byl rozvalený v obýváku na pohovce a sledoval fotbal nebo co to bylo. Když se kolem něj mihla žižlavá čára = já, spozorněl. "Kam se chystáš?" zeptal se podezřívavě.
Protočila jsem oči, někdy mě už štvala ta jeho přehnaná starost. "Za Tarou, potřebuje pomoct s informatikou."
"Proč si nevezmeš noťas, když budete řešit informatiku?"
Otráveně jsem vzdychla: "Protože noťas bere Tara, Dyle. A už prosím tě nevyšetřuj, není to potřeba."
"Tak promiň, mám o tebe strach. Nechci aby jsi se zase zapletla s nějakým idiotem." řekl ublíženě.
"To je v pohodě, bráško," poplácala jsem ho po zádech. "Nemusíš se mi omlouvat, stačí když mi budeš věřit, že když řeknu, že jdu ven s Tarou, tak jdu vážně s ní. Nemám důvod ti lhát, jasný?" zaptala jsem se ho.
"Jasný," přikývl.
"Super," zaradovala jsem se. Pak jsem mu dala pusu na čelo a odplula jsem zpátky do svého pokoje naházet si všechny potřebné věci do kabelky.

"Tak já jdu," zavolala jsem z předsíně na Dylana.
"Počkej," říkal když se hrabal z gauče. Přišel za mnou a opřel se o futra. "Kam vůbec jdete?" zeptal se zvědavě.
Znuděně jsem se na něj podívala. "Do Pubu, kam jinam..."
Pub je malá příjemná hospůdka nedaleko od našeho domu. Chodí tam většinou mladší lidi a my nejsme výjimkou.
"Okej," přikývl, "kdyby něco tak volej, jo?"
Protočila jsem oči: "Neboj se."
Zasmál se: "A přestaň na mě protáčet ty oči nebo ti naplácám."
Mezi dveřma jsem pobaveně řekla: "Bacha, bráško, tohle už zavání incestem."
"Ty si vážně koleduješ, Adelie."
Srdečně jsem se zasmála a utíkala dolů ze schodů. Ještě jsem slyšela jak za mnou Dylan hulákal: "Ahoj, Dyle, měj se tu sám dobře." Ukázala jsem za sebe vztyčený prostředníček, i když mě už pěknou dobu nemohl vidět.

"Čím jsem si to zasloužil?" uslyšela jsem za sebou pobavený hlas. Protočila jsem oči, už zase. Ano, přiznávám, je to můj zlozvyk. Ale teď jsem prostě musela, protože ten hlas patřil Tonymu, Dylanovu nejlepšímu kamarádovi. Já jsem ho nemohla vystát. Vždycky měl v mojí přítomnosti oplzlé kecy, dokonce i před bráchou. Jenomže tomu to jako zázrakem nevadilo. Každého jiného kluka by za to přizabil, ale jak šlo o Tonyho, tak se jenom smál. Mimochodem, Pan Neandrtálec, jak mu soukromě přezdívám, bydlí ve stejném domě, akorát o patro výš.

Kdyby aspoň nebyl tak pěkný. No jo, já vím, že je divný, že se mi líbí a zároveň ho nenávidím, ale nemůžu za to. A navíc, pocit nenávisti je silnější, takže je to vlastně v pořádku.

Otočila jsem se a s falešným úsměven na rtech jsem prohlásila: "Tím, že jsi, Anthony." Neměl rád, když jsem mu tak říkala, protože v rodném listě měl napsané Tony. První se zatvářil vztekle, ale pak se dokázal ovládnout a usmál se. Narozdíl ode mě doopravdy. "Ale, no tak, krásko. Sama přece víš, že to není pravda," naklonil hlavu na stranu.
"Tu krásku si vyprošuju," zasyčela jsem na něj.
Tony se chystal zase něco rádoby vtipného nebo oplzlého říct, když se tam objevila Tara. Thank god!
Už jsem se zmínila, že Tara bydlí taky ve stejném domě? Že ne?
Ano, vážně je to tak. Bydlí o patro níž.
"Jdem?" zeptala se mě a dělala jakoby tam Tony nebyl.
Chtělo se mi smát a chtělo se mi smát ještě víc, když jí provokativním zvýšeným hlasem řekl: "Ahoj, Taro!"
Tara se na něj bez zájmu podívala a zamrmlala: "Nazdar." Potom mě chytla za loket a táhla ven, protože já jsem nebyla schopná ničeho. Byla jsem v naprosté křeči, nemohla jsem se přestat smát.
Tara neměla ráda Tonyho asi tak moc jako já. Věděla ode mě o všem, s čím mě otravoval a několikrát byla dokonce u toho. To potom byla naštvaná taky na Dylana, že se tomu jenom směje. I když jinak do něj byla zabouchnutá. Hrůza. Nedala si nikdy vysvětlit, že je to stejný magor jak skoro všichni ostatní. Úplně všichni ne. Který kluk by se v osmnácti letech dokázal postarat o sestru v pubertě? Tak jeden z tisíce, tipuju. Nebo z milionu?

-----------------

"Ty kráso," odfrkla si Tara a protáhla se. Já jsem se věnovala svojemu mobilu, jelikož mi přišla nová zpráva.

Tommy: Ahoj, mas na dnesek nejakej plan?

Tommy. Jeden z hazlů se kterým jsem skončila. Bohužel až potom, co jsem se s ním vyspala. První jsme si psali, pak jsme šli jednou ven a po druhé už došlo na věc. Netajil se totiž tím, že nehledal vztah. Moc mi to nevadilo, líbil se mi a rozuměli jsme si, tak jsem do toho šla, ale on to pokazil. Když jsme se spolu vyspali, tak jsme si ještě asi dva, tři týdny normálně psali, snažili si něco domluvit, ale nevycházelo to. Nebo spíš někdo nechtěl, aby to vycházelo. Nevím. Každopádně potom se přestal úplně ozývat. Na Vánoce mi napsal ubohé přání a pak zase nic. Teď - zhruba po dvou měsících - psal zase docela pravidelně. Pořád mě chtěl někam vytáhnout. Nebo spíš dostat do postele, žádné zázraky jsem nečekala. To ale asi nevěděl, že už ze sebe nenechám dělat blbečka a že ho budu odmítat. Přimhouřila jsem naštvaně oči a byla ráda, že můžu odepsat následující.

Ahoj, jo, doucuju kamosku informatiku.

"Co se děje?" zeptala se zvědavě Tara. Otočila jsem na ni display, aby si to mohla přečíst. Chvíli četla a pak znechuceně zavrtěla hlavou. Povzdychla jsem si a mobil odložila. "Hele, támhle je Rob," zahulákala Tara z ničeho nic. Její bratránek. "Adelie, zajdu za chvíli za ním, jo?" zeptala se Tara a já jsem přikývla. "A ty mezitím pošli toho idiota někam," dodala ještě na odchodu. Sotva to dořekla, mobil mi zavibroval.

Tommy: 😞
Tommy: Hrozne s tebou

Ušklíbla jsem se.

Proc? Delam dobrou vec.

Odpověď přišla obratem. Najednou je rychlý.

Tommy: Se stavte na kafe 😊

Málem jsem vyprskla smíchy. Tohle už na mě bylo trochu moc.

Pochybuju, ze by se ji chtelo...

Že se nechtělo hlavně mně, jsem zamlčela. Chystala jsem se mu to natřít jinak.

Tommy: Tak ty

Jasne, vytvorim si astralni kapku, posadim ji sem misto sebe, aby ukazala Tare informatiku a ja si pujdu na kafe 😃

Kafe, tak takhle se tomu teď říká, hmmm...

Tommy: Po doucovani

Nemuzu, uz mam domluveneho neco jineho

Tommy: Fnuk

Nevim proc fnukas...

Tommy: Kvuli tobe 😃
Tommy: me odmitas

Konečně mu to došlo! Spusťte fanfáry!

Nerikej, ze ti to vadi...

Tommy: No vadi

No, nevim :D

Tommy: Hned bych si zopakoval tvoji navstevu
Tommy: A co dela ta krasna prdelka?

Tak a dost! Jdi někam, Thomasi.

No, prave. Takove navstevy ja uz neprovozuju. Mam plne zuby toho jak jsem vsem dobra akorat na zasunuti...

Chvilku bylo ticho, asi nevěděl co napsat.

Tommy: Promin.

Pozdě, frajere. Znechuceně jsem hodila telefon na stůl a zamávala na Dana (dneska měl službu). Jediného kluka, se kterým se dalo mluvit. Bylo to asi proto, že měl holku. Hned přiběhl. "Co si dáš, Adelie?" zeptal se s úsměvem na tváři. "Dvakrát melouna," poručila jsem si. Dan kývl a odešel to připravit. Melounová vodka bylo to, co jsem právě teď potřebovala... Ani jsem si neuvědomovala, že ještě nejsem plnoletá a chlastat nemůžu.