No Boys Allowed [CZ] ✔

#3

- Kdo tam?
- No já nevím, že by Tara? :D

Měly jsme v sobě už druhé kolo melouna, když Taře přišla esemeska. Zaksichtila se na obrazovku. "Budu muset jít, mamka chce pomoct s pečením nebo co," řekla otráveně. "Péct v..." podívala jsem se na mobil, "v osm večer?" Tara pokrčila rameny: "Jak kdyby jsi ji neznala, blázen." Zavolaly jsme Dana, abysme mohly zaplatit, posbíraly všechny věci a vydaly se směrem k domovu.

Přišla jsem domů, otevřela jsem dveře a málem jsem se přerazila o bratříčkův skateboard. A nebylo to poprvé, dělal to pravidelně, že ho nechával opřený těsně u dveří a vždycky spadl, když jsem přišla já.
"Sakra, brácha, nemůžeš si ten skate strčit někam jinam?" nadala jsem mu.
"To jsem ale neudělal já," bránil se.
"No jasně, nevím kdo jiný by ho sem dal," říkala jsem když jsem vcházela do obýváku. To už jsem ale bohužel uviděla černé kudrnaté vlasy. "Zase ty?" řekla jsem otráveně.
"To je mi zase příjemné přivítání, Adelie," smál se Tony.
Dylan přišel s miskou popcornu. Podíval se na mě: "Jak, zase?" Pak se podíval na Tonyho: "Jak, zase?"
Cukaly mi koutky, ale nechtěla jsem se mát před tím idiotem. Už, už jsem se nadechovala, že Dylanovi prozradím proč zase, ale NĚKDO mě předběhl.
"Odpoledne jsme se potkali dole, ukazovala na mě prostředníček, když ještě ani nevěděla, že jsem to já."
Dylan vyprskl smíchy. Chtěla jsem ho uzemnit, tak jsem to upřesnila: "No, on původně ten prostředníček byl na tebe, brácho..." Dylanovi sklaplo a Tony otevíral pusu, ale já jsem mu nedala šanci něco říct. "Ale když se za mnou objevil on, tak jsem si řekla proč toho nevyužít?"
Teď sklaplo taky Tonymu a to se moc často nestávalo. S vítězoslavným úsměvem na rtech jsem se otočila na podpatku a šla se osprchovat.

Po sprše jsem se vydala do kuchyně zjistit, jestli máme v ledničce něco přijatelného k jídlu. "Adel, pouštíme si Scary Movie, pojď se taky dívat," hulákal na mě Dylan.
Né, nechci se dívat s Tonym. "Kolikátku?" zeptala jsem se.
"Trojku," zahulákal pro změnu Tony.
"Tebe jsem se neptala, Anthony!"
Slyšela jsem jak si odfrkl. V ledničce jsem nic nenašla, tak jsem si řekla, že budu muset překousnout Tonyho přítomnost, abych se mohla nacpat aspoň popcornem. A navíc Scary Movie 3 jsem milovala.
Přišla jsem do obýváku. Zkontrolovala jsem zasedací pořádek. Do prčic! Dylan seděl na jednom konci gauče a Tony na druhém, tím pádem jediné zbylé místo bylo uprostřed. Rezignovaně jsem se na to místo svalila a dala si nohy na stůl.
To, že jsem se asi nevhodně oblíkla, mi došlo až potom co jsem si všimla, že mě Neandrtálec okukuje. Měla jsem na sobě crop top, takže jak jsem tam tak polo-ležela, lezlo mi celé břicho.

Snažila jsem se nenápadně to triko o kousek stáhnout dolů, ale nepovedlo se. Tony se samolibě ušklíbl. Když tohle dělal nenáviděla jsem ho ještě stokrát víc než normálně. Byl to totiž takový ten úšklebek typu hele-kotě-nehraj-to-na-mě-já-vím-že-to-chceš.

U mě se ale pletl, neměla jsem zájem být další v řadě. Ještě jsem se nezmínila, že Tony Harper je největší děvkař v okolí a jde mu jenom o sex? Každý víkend skončí v posteli s jinou a pořád si bláhově myslí, že se mu podaří to samé taky se mnou. O-ou. A navíc Dylan by ho zabil. Sice se směje jeho "vtipům" směrovaným ke mně, ale kdysi mi prozradil, že by mu zlámal všechny kosti v těle, kdyby se o něco pokusil.

Protočila jsem oči - jak jinak a Tony se uchechtl. "Netušil jsem, že máš tak vypracovaný břicho," poznamenal.
Dylan neodtrhl hlavu od televizní obrazovky, ale přesto řekl dosti důrazným tónem: "Bacha na to co říkáš, Harpre. I když je jí 18, pořád je to moje malá sestřička a ty to víš."
"Sorry, brácho," zvedl Tony ruce v obranném gestu.
Tentokrát jsem to byla já, kdo se uchechtl. Díky, bráško. Uvelebila jsem se na pohovce, do ruky vzala misku s popcornem a konečně jsem se začala plně věnovat filmu.

-----------------

Vzbudila jsem se zády opřená o Dylana a nohy jsem měla položené na Tonym. To snad ne! Jak se mi to mohlo, sakra, stát? Naštěstí oba spali, tak jsem se snažila dát nohy opatrně dolů, aby to Tonyho nevzbudilo. Doufala jsem, že o tom vůbec nevěděl, protože jinak by to byla hrůza. Pan Neandrtálec by si zase neodpustil pitomé vtípky.

Šla jsem do koupelny dát se trochu do kupy, abych mohla jít nakoupit nějaké pečivo na snídani. Cestou jsem zavadila pohledem o hodiny - 9:02. No, to je pěkný, na to že jsem spala v tak krkolomné póze.

Když jsem se trochu nalíčila, aby se mě venku nelekli, rozhodla jsem se ještě napsat Taře - zeptat se jak dopadlo to včerejší pečení.

Dobré ránko, tak co pečínka, dá se to jíst? :D

Zapadla jsem do svého pokoje, abych se mohla převléct. Dveře od pokoje jsem přivřela a stoupla jsem si za dveře od skříně, kdyby se náhodou někdo z těch dvou vzbudil a hledal mě, aby neviděl hned všechno. Teda, ne že bych se vyslíkala úplně do naha, ale měla jsem na sobě tanga a nepotřebovala jsem, aby to Tony viděl. A brácha vlastně taky ne. Zase by mě podezříval, že nejdu pro snídani, ale za nějakým klukem. To určitě.

"Hmmmm," uslyšela jsem za sebou. Ztuhla jsem. Prosím, ať je to Dylan. Ale ten by nedělal hmmm, ten by si zakryl oči a utíkal pryč.
"Co tu chceš, Anthony?" zeptala jsem se nepřátelsky.
"Dívám se na tvůj překrásnej zadek, kotě."
Otočila jsem se: "JÁ...NEJSEM...ŽÁDNÉ...TVOJE...KOTĚ,...TONY...HARPRE." řekla jsem důrazně, tak aby tomu rozuměl i ten největší blbeček pod sluncem.
"Ale jednou budeš," mrkl na mě.
"Jdi někam," prskla jsem.
"Ne-e," zavrtěl hlavou, "tohle je až moc pěkný na to, abych odešel." Začal se přibližovat.
"Jdi pryč, Harpre."
Pořád vrtěl hlavou a usmíval se.
"Nepřibližuj se, sakra," zavrčela jsem. Ale moje vnitřní půlka řvala: Pojď ještě blíž! Co prosím? To ani náhodou, to jsem nemohla dovolit. Tonyho Harpera nenávidíš, Adelie, musela jsem si připomenout. Zavrtěla jsem hlavou a zkusila jsem to prosebně: "Tony, prosím, nedělej to..."
"Promiň, Adelie, ale já si nemůžu pomoct," říkal mi omluvně, když se ke mně pořád přibližoval. Už stál jenom pár centimetrů ode mě.

Pane bože! Mě hrábne. Celá jsem se klepala, když mě chytl za boky. Probudila se ve mně poslední síla vzdoru a řekla jsem: "Já s tebou nic mít nechci. Jsi připravený čelit obvinění ze znásilnění, Tony?"
Rozesmál se nahlas: "Adelie, dej mi minutu a budeš se mnou chtít mít všechno," zašeptal potom svůdně.
Všechno se ve mně znovu rozklepalo, nikdy bych neřekla, že na mě ten člověk takový vliv. Na jednu stranu jsem ho nenáviděla a na druhou jsem si teď přála aby přestal kecat ukázal mi co umí.
Už, už se přibližoval svými rty k mým, když se ozval Dylan: "Kde jste všichni?" Tony ztuhl a odtáhl se, moc dobře věděl, že kdyby na tohle Dylan přišel, bylo by po jejich kamarádství. Hlasitě jsem si oddychla. Díky, brácha, tohle ti nikdy nezapomenu. Tony rychle odběhl do koupelny, která byla nejblíž a já jsem se konečně oblíkla.

Zavírala jsem skříň a Dylan se objevil ve dveřích pokoje: "Nemůžeš se ozvat, když na tebe volám?" Protočila jsem oči: "Snad tu nejsem sama, ne?" zeptala jsem se podrážděně. Byla jsem naštvaná. Byla jsem naštvaná na Tonyho za to, co se chystal udělat, ale hlavně jsem byla naštvaná sama na sebe za to, že bych to dopustila, kdyby se Dylan nevzbudil. Já, která z duše nenávidí chlapy a nejvíc Tonyho. Jsem blbá kráva. Blbá, blbá, blbá. Ale jedno plus to mělo - už nikdy tohle nedopustím, NIKDY. Sbalila jsem se a beze slova vypadla z bytu.