21:12 zobrazeno ✓// h.s.

7

Beckynina rodina je hrozně super a její mamka mi také přijde fajn, ale nejspíše se snaží být milá, kvůli mě. 

  „Nechce se ti už spát?" zeptala se mě Becky a poznal jsem v jejích očích, že by moje odpověď měla být ano.

„Ano..docela ano ten let byl náročný.." odpověděl jsem nejistě.

„Dobře..tak tedy půjdeme" zvedla se ze židle.

Nečekal jsem, že bude chtít jít hned teď. Také jsem se zvedl ze židle.

„Děkuji moc za večeři"  podíval jsem se na Beckyninu mamku.

„Není za co Harry, doufám že ti alespoň chutnalo" usmála se.

„Ano, chutnalo a moc" odpověděl jsem, také s úsměvem.

„Tak dobrou rodinko" rozloučila se nahlas Becky.

„Dobrou noc" popřál jsem také.

„Dobrou děti..Becky!! Vem Harrymu peřinu ode mě z ložnice"

„Jojo, mami" křikla Becky zpět.

Šli jsme po schodech do pokoje Backy a slyšel jsem jak Beckynina mamka něco šeptá její mamce a poté se obě dvě začaly smát, skoro bych se i vsadil, že to bylo něco o mě.
„Jdi do prava, tam mám pokoj já zatím zajdu pro ty peřiny" řekla Becky a ukázala na dveře na konci chodby.

Wow, řekl jsem si. Beckynin pokoj je fakt super. Má vymalován černou a bílou barvou. Teda černou má jen jednu stěnu, u okna. Skoro přes celý pokoj je její dvojlůžková postel se spoustou polštářů. Na levo nad psacím stolem má nástěnku, přistoupil jsem k ní blíž. Má tam mojí fotku! Ona tam má mojí fotku, no to je skvělý. Usmál jsem se, jak se říká od ucha k uchu. Dále tam měla fotky s nějakými holkami, nepoznal jsem je. 

„Co obdivuješ hm?" zeptala se Becky, poté co hodila peřinu na postel. Přišla ke mě.

„Koukám tady na fotky" usmál jsem se.
„Nojooo pěkný viď?"
„Jojo, máš to tady hezký"

„Tady je nějakej vochechula koukej" ukázala na mojí fotku.

„Náhodou, já si myslím, že je to docela fešák" narovnal jsem se a upravil si vlasy.

„No..nevím, nevím"
„Jak jako že nevíš?" zeptal jsem se jí a podíval se na ní naštvaně.

„Ani nevím, kdo to je"

„Ale já vím" chytl jsem jí kolem pasu a políbil.
„Jo tenhle, tak to jo, už vím o koho jde" usmála se, políbil jsem jí znovu.

„Máš s sebou nějaké pyžamo? Kdyby tohle bylo podle filmu, tak bych ti ho měla půjčit, ale nejspíše by jsi se do něho nevešel, promiň"

„Jojo, buď v klidu mám ho s sebou" zasmál jsem se a začal se přehrabávat v tašce.

„Vydržíš to tady chvilku sám? Zajdu si dát sprchu"

„Nějak se zabavím"

„Chceš nadiktovat heslo od wifi?" zeptala se.

„No jistě" zasmál jsem se.

„Piš si"„666srh7po"

„Děkuju...připojeno" usmál jsem se. Také se usmála a odešla z místnosti.

Lehl jsem si na její nesmírně pohodlnou postel. Připadal jsem si jako princezna, teda spíše princ na hrášku. Rozhlížel jsem se po pokoji. Všiml jsem si koše, ve kterém bylo až podezřele moc zmačkaných papírů. Chtěl jsem se tam podívat, ale zároveň jsem se cítl špatně, protože bych měl respektovat její soukromí. Nakonec mě můj "ďáblík na rameni" přemluvil. Šel jsem ke koši a vytáhl jsem papír, který byl úplně vespod. Byl to dopis ze školy.. byl určen její mámě. Stálo v něm, že má Becky problémy ve škole a její prospěch je velice ohrožený. Nevěděl jsem, co si o tom mám myslet. Papír jsem znovu zmuchlal a dal ho zpátky. Vytáhl jsem jiný. To už dopis nebyl. Byly to nějaké poznámky, bylo tam spoustu čísel a divné názvy které jsem nikdy neviděl a ani jsem o nich neslyšel. Zaslechl jsem, že se sprcha vypnula. Okamžitě jsem papír zastrčil zpátky, vrátil se na postel a začal jsem něco dělat na telefonu.
Becky se vrátila ze sprchy strašně šťastná vypadala spokojeně, což je dobře. Nemohl jsem přestat myslet na ty papíry v koši.

„Půjdeš se mnou? Ukážu ti jak to u nás v koupelně funguje"

„Jojo jasně" vzal jsem si pyžamo do ruky a šel jsem za ní.

Když jsem se vrátil do pokoje Becky ležela na posteli, nenamalovaná. Byla ještě hezčí, než kdy jindy.

„Sluší ti to" řekl jsem jí.

„Děkuju" sladce se usmála.

Položil jsem si oblečení na tašku a lehl jsem si vedle ní.

Usnula mi v náručí.