Drahá Julie,
Ani nevíš, jak bych ti tohle chtěl říct osobně. Ale prostě na to nemám koule. V tomhle dopise, bych ti toho chtěl tolik napsat, ale nemůžu...Dnes bych rád začal s věcmi, které na tobě miluji. Ostatní kluci by řekli, že máš hezké prsa a zadek, bohužel já takový nejsem, tím ale neříkám, že nemáš hezké prsa a zadek.
Mně se na tobě líbí tvoje krásné velké modré oči. Jsou to krásné blyštivé, azurové studánky. Bohužel jsou smutné. Julie, proč jsou smutné?
Dozvím se to někdy? Tvé krásné plné červené rty. Věčně si na ně dáváš výrazné rtěnky. Bohužel na nich pohrává falešný úsměv. Přeji si, abych byl já ten, kdo způsobí, aby jsi se někdy usmívala i doopravdy.
Také miluji tvůj nos. Je to divné, ale ten malý kovový kroužek, který v něm je, dělá tvůj nos ještě dokonalejším. Mohl bych tu sedět a psát dál, jenže by tě to stejně nezajímalo. Tenhle dopis píši už po desáté. Ostatní kopie skončily v koši vedle mého psacího stolu. Tímhle se s tebou pro dnešek končím. Měj se krásně...
Tvůj Will
ČTEŠ
Dopisy pro Julii ✔️
Short StoryKaždý den jsem tě potkával na chodbě. Každý den jsem obdivoval tvé velké modré oči s dlouhými řasy. Každý den jsem ti psal dopisy. Nikdy jsem neměl odvahu, ti je poslat. Nevěděl jsem, že máš problémy. Je mi to celé líto ...
