Drahá Julie,
Už jsou to dva týdny, co jsi na chemoterapii. Nedovolíš mi za tebou jít ... Bojíš se, že o mě přijdeš, protože jsi prý škaredá, to ty ale nejsi a NIKDY nebudeš.
Nikdy bych tě neopustil. Nezáleží mi na tvých vlasech nebo obočí či řasách. Ať jsi hubená či oplácaná. Ať máš kulaté hrany nebo ostré hrany. JE MI TO JEDNO! Pochop to!
Akorát trpím a brečím každý den. Možná to je slabost, ale slzy nejdou udržet. Každý den se ti pokouším dovolat, ale pokaždé spadnu do schránky a následovně mi volá tvoje máma.
Nechci slyšet tvou mámu, ale tebe! Chci slyšet tvůj sametový hlas. Chci vidět tvoji krásu a tvůj kroužek v nosu. Chci cítit tvoji květinovou vůni. Chci mít tvoje rty na těch svých. Vrať se mi...
Tvůj Will
ČTEŠ
Dopisy pro Julii ✔️
Short StoryKaždý den jsem tě potkával na chodbě. Každý den jsem obdivoval tvé velké modré oči s dlouhými řasy. Každý den jsem ti psal dopisy. Nikdy jsem neměl odvahu, ti je poslat. Nevěděl jsem, že máš problémy. Je mi to celé líto ...
