GOD!

746 57 7
                                    


Madison:

„Co?" udiveně jsem se na něj otočila. Seděl na zemi a trhal trávu. „Zopakuj to," pobídla jsem ho pevně.

„Miluju tě, ok? A je mi jedno, jak moc těžké bude s tebou být, nebo jak moc nám to pokazí vztah," v té chvíli jsem již stála na nohách.

„To je špatně, to prostě nejde," opakovala jsem pořád dokola.

„A proč ne? Mohl bych dojet každý m-"

„NE! Tohle prostě nejde, dovedla bych tě na mizinu. Tohle by prostě nefungovalo."

„Nefungovalo by to, nebo TY nechceš, aby to fungovalo?" ozvalo se za mými zády. Nechtěla jsem se hádat a tak jsem jen odešla.

***

„Počkej, ty jsi ho nechala na hřbitově?!" vyjekla Sim. Přikývla jsem a potichu usrkla čaje. Dveře bouchly a na chodbě se ozývala živá konverzace. Z hlasů jsem poznala Hayese Jacka a... NASH! Vyběhla jsem z kuchyně přímo do chodby, kde jsem se s ním srazila.

„Bože," vykřikla jsem a skočila mu do náruče, „co tu děláš?"

„Když je tu Hayes, tak proč bych se nestavil i já," uchechtl se

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

„Když je tu Hayes, tak proč bych se nestavil i já," uchechtl se.

„A- a jak jsi se sem vlastně dostal? Z letiště sem je to minimálně 3 hodiny?" Nash se otočil na Jacka a on jen směle pohodil svetrem. Co měl na sobě. Sim, která stála vedle mě, protočila očima a odešla. Následovala jsem ji.

Zavřela se v pokoji pro hosty

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Zavřela se v pokoji pro hosty. „Co se děje zlato?" mírně jsem zaťukala na dveře. Otevřela mi a pustila mě dovnitř. „Co se děje?" zopakovala jsem.

„Jack půjde na univerzitu a už nebude moct jezdit za mnou tak často," muchlala jeho mikinu v rukách.

„Budu jezdit míň, ale to neznamená, že se mezi náma něco mění," přisedl si k nám Jack. Potichu jsem se zvedla a odešla z pokoje.

„Co jí dneska někam na pařbu, je sobota večer," objal mě Nash kolem ramen.

„Proč ne," zasmála jsem se a zmizela v pokoji Sim.
***

Seděli jsme v baru, který vybral Hayes. Neonové světla tančili na tváři Hayese a dělaly mu malé vrásky. Pousmála jsem se a popíjela džus. „A teď dámy a pánové, jelikož je 8 znamená to jen jediné, Karaoke!" křikl pevnější muž do mikrofonu a všichni začali tleskat.

Než jsem se rozkoukala, Hayes stál na pódiu a vybíral píseň. Písnička začala hrát a on zpívat. Zpíval děsně falešně.

Sometimes you gotta bleed to know
That you're alive and have a soul
But it takes someone to come around
To show you how

She's the tear in my heart
I'm alive
She's the tear in my heart
I'm on fire
She's the tear in my heart
Take me higher
Than I've ever been

Seděla jsem a snažila se nesmát. Písnička skončila a Hayes se vytratil ven. Vydala jsem se za ním. „Hayes!" křikla jsem na něj, aby se zastavil. Otočil se na mě, ale nepodíval se mým směrem. Stáli jsme na střeše nízké budovy a vítr vanul více, než je zvykem. Rozhlížela jsem se a sledovala okolní budovy.

Najednou stál u mě

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Najednou stál u mě. Blízko. Hleděla jsem mu do očí a přemýšlela, zda-li si ho zasloužím. Jeho ruce mě pevně chytly za boky a jeho rty narazily do těch mých. Pevně jsem ho svírala a od smrti svého bratra jsem nebyla šťastnější.

 Pevně jsem ho svírala a od smrti svého bratra jsem nebyla šťastnější

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


6000 miles [h.g]Kde žijí příběhy. Začni objevovat