Another Broken Heart || Larry ✔

~3~

Odpoledne na obědě seznámil Harry své přátele s Louisem. Byla to trapná chvíle kdy jediný kdo mluvil byl Harry, zatím co Louise propalovalo šest nenávistných očí, které mluvily za vše. Nikdo z tří Harryho přátel ho tu nechtěl, protože si nepřáli, aby někdo jako on narušil jejich dlouho budovanou partu. Nikdo nevěděl, že Louis je pro Harryho to nejdůležitější a klidně se se svými kamarády přestane bavit a vystačí si jen s Louisem.

"Můžete se na něj přestat, tak tvářit?" vyštěkl v jednu chvíli Harry, kdy toho měl opravdu dost. Své kamarády měl rád, ale Louis pro něj znamenal mnohem víc. Vždycky měl v Harryho srdci malé tajné místo, které patřilo od dětství jen jemu.

"Jak se na něj tváříme?" optala se dívka, která měla hlavu obarvenou na tmavě modrou, v obočí a ve rtu měla piersing a od lícních kostí se jí ke krku táhlo tetování s ještěrkou. Louis jí typnul na emo dívku, jelikož byla i podobně oblečena.

"Jako kdyby vám něco udělal, jako kdybyste ho nenáviděli." procedil Harry skrz zuby a chytil modroočkovu ruku, protože cítil jeho nervozitu z nových lidí. Louis nikdy nebyl dobrý v seznamování se, ale s Harrym to šlo vždycky o moc lépe.

"A co od nás chceš?" zavrčela dívka. Jako jediná se odvážila promluvit, protože všichni ostatní nechtěli Harryho naštvat. "Přivedeš do naší party úplně cizího kluka a hned myslíš, že mu budeme líbat nohy? Nic o něm nevím, je tu nový a může být cokoliv."

"Jeho jméno je Louis!" opáčil Harry nevrle a všichni zůstali potichu, protože jim teprve teď došlo, co je chlapec zač. Louis se zatvářil nechápavě a s prosbou se díval do Harryho zelených očí.

"Myslíš jako ten Louis? Ten LOUIS?" zeptala se modrovláska a to Louise vyvedlo z míry ještě víc. Neměl rád, když se o něm mluvilo a on nic nechápal. 

"Ano, Ashley. Je to ten Louis." odpověděl Harry a stiskl Louisovu ruku, než se na něj usmál s ďolíčky, které brunet vždycky hrozně zbožňoval.

"Ten Louis o kterém si pořád mluvil?" zeptal se hnědo-zelenooký chlapec, který seděl naproti Louisovi a který mu přišel jako jediný sympatický, protože neměl žádné piersingy, tetování ani černé oblečení. Měl jen hnědé vlasy ve kterých měl zavázanou černou bandanu a normální oblečení, hodící se na puberťáka.

"Mluvil jsem snad o víc Louisech, Ashtone?" zasmál se Harry a dostal další zmatený pohled modrookého, který tiše žádal o to, aby mu bylo vše vysvětleno. "Víš, když jsi odjel tak jsem na ně narazil a sedli jsme si. Vyprávěl jsem jim o tobě." vysvětlil Harry konečně s úsměvem na tváři.

"Vyprávěl? Pořád o tobě básnil." namítl Ashton s potutelným úsměvem a drkl do loktu svého kudrnatého kamaráda. "Divým se, že tě vůbec nechal odjet."

"Ticho." smála se Ashley, která pochytila Harryho studný úsměv. "Nevidíš, že říkáš něco, co si Harry nepřeje?"

"Oops?" Ashton pokrčil rameny a dojedl svůj oběd.

"Opravdu si o mě mluvil, až tak?" konečně se na Louisovi tváři objevil sladký úsměv, kterým obdařil svého nejlepšího kamaráda. Byl překvapený, že o něm Harry mluvil, protože čekal, že po svém odjezdu na něj Harry zapomene a bude dál žít svůj život.

"Ne."

"Jo." namítl Ashton a vysloužil si pěstí do ramene od modrovlásky. "Zaslouží si to vědět, sis." obhajoval se veselý chlapec s bandanou a culil se, když dostal vtipné pohledy od všech u stolu.

"Sis?" promluvil po nějaké době brunet, když se nikdo neměl ke slovu.

"Sestra." Ashley protočila očima a zakousla se do zeleného jablka. Její piersing se nepřirozeně otočil a Louis se nad tím pohledem musel otřást. "Jsme dvojčata."

"Vy jste dvojčata?" vyjekl brunet překvapeně a prohlížel si ty dva, protože na dvojčata nevypadali. Vlastně by je netypl, ani jako sourozence, protože si vůbec nebyli podobní.

"Jsme dvojvaječný dvojčata." ujal se slova Ashton, který vypadal jako bezstarostný kluk. Louis chtěl být jako on, nechtěl mít žádné starosti, ani žádné problémy. "Ale já jsem starší."

"Jen o osm minut." zavrčela Ashley.

"O tomhle se hádají skoro pořád." ozval se od rohu stolu hlas, který Louis za celou dobu rozhovoru neslyšel, ale znal ho. Podíval se na osobu, která s nimi celou dobu seděla, ale promluvil až teď. Byl to hnědooký chlapec s černými vlasy, který vypadal trochu děsivě. Louis hned poznal s kým má tu čest a překvapeně otevřel pusu a trochu se odsunul, i když ne o moc. "Jsem rád, že mě poznáváš, Louisi." ušklíbl se chlapec a zlomil párátko, které držel v ruce.

"Na tebe se nikdy nedá zapomenout, i když si to člověk ze všech sil přeje, Rory." zavrčel Louis, když se mu pomalu vraceli špatné vzpomínky.