Nikdy jsem se Tě doopravdy nevzdala

Vánoční ples

Dnes je u nás na večeři Neville. Jsou letní prázdniny a jelikož nedávno nastoupil do  Bradavic jako učitel bylinkářství, jindy než o prázdninách nemá čas.

Neville je přesně takový přítel, který pro vás udělá cokoli. Takový, který vás nikdy nenechá ve štychu. 

Během večeře jsme vzpomínali na různé okamžiky. Ať už veselé nebo smutné. Začali jsme u toho, jak musela Hermiona  Nevilla spoutat kouzlem Petrificus Totalus, protože je nechtěl pustit ven ze Společenské místnosti, aby zabránili Voldemortovi v krádeži kameni mudrců. Tenkrát díky němu Nebelvír těsně vyhrál Školní pohár. Pokračovali jsme tím, jak Nevill kouzlem Ridikulus zneškodnil bubáka v podobě Snapea, jak pilně trénoval v Brumbálově armádě, jak si na Odboru záhad poradil se smrtijedy, jak společně se mnou a Lenkou znovuzaložil Brumbálovu armádu, když se Harry honil za viteály a jak nakonec zničil poslední viteál. Jako poslední byla vyslovena vzpomínka, která mě zaskočila. "Ginny, pamatuješ, jak jsme spolu byli na tom Vánočním plese?" zeptal se a usmíval se při tom. "Jasně, že jo," usmála jsem se taky.

...

Seděla jsem v nebelvírské společenské místnosti, když ke mně nesměle přišel Neville. Očividně mi chtěl něco říct, ale neměl se ke slovu. "Ahoj," začala jsem, abych mu to ulehčila. "Ahoj," odpověděl trochu nepřirozeně vysokým hlasem. "Ginny?" pokračoval. "Ano?" pobídla jsem ho, aby mluvil dál. "No... víš, ne-nechtěla bys jít se mnou na ten...V-vánoční ples?" vykoktal. "Já..požádal jsem nejdřív Hermionu, ale ta už prý s někým jde." mumlal ke špičkám svých bot. "Jo, jasně," usmála jsem se. "Půjdu ráda." Neville se taky usmál a zvesela odkráčel. Byla jsem ráda, že mě Neville pozval. Za prvé to byl fajn kamarád a za druhé byl ples až od čtvrtého ročníku a já bych se tam bez doprovodu nedostala. 

Zrovna jsem chtěla jít na večeři, když se ve Společenské místnosti objevil Ron. Byl celý pobledlý a duchem nepřítomný. Sedl si do jednoho z křesel. Změnila jsem směr a došla k němu.
"Stalo se něco?" zeptala jsem se. "Vůbec nechápu proč jsem to udělal," kroutil hlavou Ron.
"A co?" chtěla jsem vědět.  
"Pozval jsem Fleur Delacourovou na Vánoční ples," zaúpěl Ron.
"Opravdu? A co odpověděla?" chtěla jsem vědět, i když jsem odpověď tušila dopředu.
"Nic. Jen na mě koukala jak na hmyz," zabědoval Ron.
S těží jsem přemáhala smích, ale udržela jsem se , protože mi Rona bylo líto a chápala jsem ho. Je těžké mít zájem o někoho, kdo vás přehlíží. Sedla jsem si k němu a přemýšlela jsem jak bych ho povzbudila.
"Nic si z toho nedělej. Zítra už nebude vědět kdo jsi," usmála jsem se ,ale dobře jsem věděla, že to byl dostat mizerný pokus o útěchu a tak jsem to zkusila ještě jednou. "A navíc tu budou jen půl roku a pak zase odjedou a ty ji už neuvidíš." řekla jsem, ale brzy mi došlo, že to byl ještě mizernější pokus, než ten předchozí.

Díkybohu právě portrétem Buclaté dámy prošel Harry a zamířil přímo k nám.
„Stalo se něco, Rone?" zeptal se a přisedl si k nám.
„Proč jsem to proboha udělal?" zeptal se znovu zoufale Ron. "Vůbec nechápu, co mě to popadlo!"
"O co jde?" chtěl vědět Harry.
„On totiž – ehm – před chvílí řekl Fleur Delacourové, jestli by s ním nešla na ples," vysvětlila jsem mu.
"Cože?" užasl Harry.
„Nechápu,co mě to popadlo!" vyjekl Ron znovu. „Nač jsem si to chtěl hrát? Všude kolem byla spousta lidí – nejspíš mi na chvilku přeskočilo – a všichni to viděli! Prostě jsem ve vstupní síni šel kolem ní – bavila se zrovna s Diggorym – a do mě jako by něco vjelo a povídám, jestli by na ten ples šla se mnou! Podívala se na mě jako na mořskou obludu nebo něco takového. Vůbec mi neodpověděla. A pak – ani nevím, jak se to stalo – najednou jsem se vzpamatoval a utekl jsem."
„To je tím, že má v sobě vílí krev," řekl Harry. „Její babička byla víla. Nemůžeš za to, co se stalo – vsadím se, že jsi zrovna šel kolem, když začala dělat oči na Diggoryho, a místo něho zasáhla tebe – jenže to se snažila zbytečně, protože Cedric jde s Cho Changovou." Ron na něj tázavě pohlédl. „Před chvílí jsem ji pozval, aby šla se mnou," přiznal Harry sklesle, „a ona mi to řekla."
Úsměv, který se mi objevil na tváří, během Ronova vyprávění příhody s Fleur, mi ztuhnul. Harry pozval Cho Changovou?!
"To je k zbláznění," prohlásil Ron, „My dva jsme jediní, kdo ještě nikoho nemá – teda, s výjimkou Nevilla. Hele, jestlipak uhodneš, koho ten pozval? Hermionu!"
„Cože?" užasl Harry, kterého to očividně úplně vyvedlo z míry.
„Jo, vím to nabeton!" Ron se začal smát a do tváře se mu aspoň trochu vrátila barva. „Sám mi to řekl, když jsme šli z lektvarů! Že prý se k němu vždycky chovala laskavě, pomáhala mu s úkoly a se vším... jenže ona mu řekla, že už jde s někým jiným. Chm! To určitě! Prostě jen nechtěla jít s Nevillem... ostatně, kdo by chtěl?"
Tohle přehnal! Něměl by tak o nikom mluvit!
„Takhle nemluv!" řekla jsem pohoršeně. „A neposmívej se –" Právě v tu chvíli prolezla otvorem v podobizně Hermiona.
„Proč jste ani jeden nebyli na večeři?" zeptala se, když k nim přišla blíž.
„Protože oba právě dostali košem od dívek, které chtěli pozvat na ples!" vysvětlila jsem jí pořád zamračená kvůli Ronovu ošklivé komentáři vůči Nevillovi. Harry i Ron na chvíli ztratili řeč.
„To ti opravdu děkuju, Ginny," ucedil Ron kysele. „Copak? Všechny hezké tvářičky už jsou zadané, Rone?" zeptala se Hermiona posměšně. Ron však na ni zazíral, jako by ji najednou spatřil v úplně novém světle. „Hermiono, ten Neville má pravdu – ty přece jsi holka..."„Že sis toho konečně všiml," poznamenala Hermiona kousavě. „Tak to můžeš jít s jedním z nás!"„To tedy nemůžu," odsekla. „No tak," naléhal netrpělivě Ron, „oba potřebujeme partnerku, bez tanečnice budeme vypadat jako hlupáci, když všichni ostatní je mají..."„Já s vámi jít nemůžu," opakovala Hermiona a po tváři se jí rozlil ruměnec, „protože už jdu s někým jiným." „Počkej!" namítl Ron. „To jsi přece řekla jen tak, aby ti Neville dal pokoj!" „Cože, to si fakt myslíš?" Hermiona po něm šlehla nebezpečným pohledem. „To, že tobě to trvalo tři roky, Rone, ještě neznamená, že si nikdo jiný nevšiml, že jsem holka!" Ron se na ni vytřeštěně podíval a vzápětí se znovu zašklebil. „Ale no jo, vždyť my fakt víme, že jsi holka," řekl. „Stačí ti to? A teď už se mnou půjdeš?"„Už jsem ti to přece řekla!" vztekala se Hermiona. „Jdu s někým jiným!"  A jako vichřice se vyřítila k dívčím ložnicím.„Určitě lže," prohlásil Ron sebejistě a díval se za ní. „Nelže," opáčila jsem tiše . „A s kýmpak jde?" vyjel na mě ostře Ron. „To ti neřeknu, protože ti do toho nic není," ohradila jsem se. „No tak," zakroutil hlavou Ron, kterého to úplně vyvedlo z míry."Já se z toho snad zblázním. Ginny, ty můžeš jít s Harrym, ale já prostě –" „Nemůžu," řekla jsem a cítila ,jak mi krev stoupá do tváří. Já totiž jdu – já jdu s Nevillem. Požádal mě o to, když ho Hermiona odmítla, a já jsem si říkala... totiž... že se tam jinak vůbec nedostanu, protože ještě nejsem ve čtvrtém ročníku," řekla jsem nešťastně. Mohla jsem jít s Harrym! „Myslím, že půjdu na večeři," vyhrkla jsem a rychle odkráčela pryč.

Když nastal večer plesu, počkal na mě Neville u krbu ve společenské místnosti. Byla tu hlava na hlavě. Asi jsme nebyli jediní, koho napadlo, dát si sraz ve společenské místnosti. Bylo tu teď ale nezvykle barevno. Černé školní hábity vystřídali společenské hábity všech barev. S Nevillem jsme se shodli, že odtud co nejrychleji vypadnem, abychom se nemačkali. Podobiznou Buclaté dámy jsme vylezli ven a pokračovali po schodech dolů a přes Vstupní síň až do Velké síně, která byla nádherně nazdobená. Všude byla umělá jinovatka, rampouchy a lampionky. I tady už ale bylo dost lidí. Posadili jsme se ke stolu a čekali na zahájení plesu.

Za nedlouho se dveře od velké síně otevřely a dovnitř vešli šampioni a jejich partneři. Všichni začali tleskat a křičet. Sledovala jsem Harryho, který nevypadal moc nadšeně z takové pozornosti. Jeho partnerka Parvati, kterou nakonec pozval, si to naopak užívala a na všechny s úsměvem mávala. Nejradši bych ji přetáhla potloukem přes hlavu! Pak můj zrak upoutala jiná osoba. Hermiona. Její jindy tolik neposedné a husté vlasy byly dokonale rovné a lesklé ,spletené do drdolu. Na sobě měla modrý splývavý společenský hábit. (Ve filmu růžový) Spousta dívek na ní nenávistně koukala. Aby ne, když jí to tak slušelo a navíc kráčela po boku Victora Kruma. Na druhé straně Velké síně jsem zahlédla Rona, který měl bradu pomalu až v klíně, jak koukal na Hermionu s Krumem. Šamponi a jejich partneři se rozestavěli po parketu a začala hrát hudba. Parvati si dala Harryho ruku kolem pasu, druhou na rameno a začali se spolu otáčet. Harry vypadal, že se pekelně soustředí,aby neškobrtnul. Po chvíli se na parket začaly přidávat i ostatní páry a tak jsme se zvedli i my s Nevillem.  Nevillovi tanec docela šel, i když mi párkrát stoupl na nohu. Kapela Sudičky hrála jednu písničku za druhou a všichni si užívali. 

Zahlédla jsem Hermionu, jak tancuje s Krumem. Mávla na mě a tancovala dál. Parvati teď tancovala s nějakým klukem z Krásnohůlek. Alespoň už se nelepila na Harryho. Ten seděl s Ronem u stolu s občerstvením a pil máslový ležák. My s Nevillem jsme tancovali až dlouho do noci. Když už jsem byla opravdu unavená, šla jsem s Nevillem do nebelvírské věže. Buclatá dáma byla pěkně nepříjemná. Myslím, že těsně před námi někdo prošel a vzbudil ji. Alespoň jsme to nemuseli dělat my. Řekli jsme jí heslo a když se odklopila vešli jsme do společenky. Tam jsem se s Nevillem rozloučila a šla po schodech k dívčím ložnicím. Na schodech seděla nějaká holka a otřásala se ve vzlycích. Když jsem přišla blíž, došlo mi, že je to Hermiona. Sedla jsem si vedle ní a objala ji kolem ramen. Na nic jsem se jí neptala, když bude chtít, řekne mi to sama. A taky řekla. "Tvůj bratr je hroznej idiot!" zavzlykala. "Jo, to ale není žádná novinka," zasmála jsem se a Hermiona se mnou, i když jí z očí pořád tekly slzy. "A Harry taky," dodala po chvíli. "Nahání Changovou a přitom by mohl být s tebou," dokončila a já na ni zůstala jen vyjeveně koukat.

Dobře :D Myslím, že tohle je nejdelší kapitola jakou jsem kdy napsala (1777 slov) :D Novou kapitolu jsem chtěla přidat už včera a už jsem ji měla skoro napsanou, když jsem si uvědomila, že Vánoční ples byl už  před druhým úkolem a ne až po něm :D Další kapitola bude tím pádem co nevidět, protože už jí mám skoro napsanou :)