Hon Na Draky: Objevovatelé ✔ [Probíhá korekce]

23# konec?

,,haló ráno, je čas vstávat" Martin měl za úkol vzbudit Laru které se moc nechtělo.
,,tak jo vyrážíme. Musíme zorganizovat cestu domů" řekl nadšeně Mike a přistoupil na samí okraj hory že by se nikdo nemohl divit kdyby se sní zřítil kus sutiny na které právě stál.
,,jo dobře tak mi to tady zabalíme" řekl Jack který už byl také dávno na nohách.
Byli připraveni
Přes hřbety jejich draků dali deky a připevnili ho lany vyrobené z borovicového lýka.
Všichni nasedli na svého draka a seřadili se vedle sebe.
,,připraveni?" zvolal ze sedla Mike
,,se ví" řekl nedočkavě Jack.
,,tak jo, tři, dva, jedna, letíme!" dořekl Mike
(Představte si těch pět dobrodruhů jak sedí na svých dracích na okraji skály při východu slunce😍)
A všichni vzlétli ze skály.
Letěli hodně daleko.
Trochu se obávali že draci nevydrží takhle dlouhou cestu.
Ale už neměli na výběr letěli nad mořem.
Byl to náhlí odchod z tak nádherného světa, plný neuvěřitelně rozmanitých živočichů, ale všichni se těšili domů.
Budou se o draky i nadále starat a díky nim si na jejich město Minájové netroufnou.
Čeká je ještě dlouhá cesta, bez možnosti přistát a odpočinout si.
Letěli celý den a celou noc a draci zpomalili, byli vyčerpaní.
,,no tak Smokie nevzdávej to, no tak" povzbuzovala Jill svého Šedého draka.
,,pomooc! My padáme!" začal křičet ze zádu Martin
Žluťoun pomalu klesal do moře.
,,vydrž" řekl Mike a přilétl s Masterem ke Žluťounovy a nad nesl ho.
Ale po chvíli i Master vzdychal vyčerpáním.
Dust ještě držel a tak nesl Žluťouna on.
Jejich výhoda byla že měli dohromady čtyri křídla, takže byli rychlejší.
Na obzoru byl veliký ostrov třikrát větší než ten dračí.
Bylo to jejich území byla to jejich nevelká říše Thend.
Draci přidali už se těšili že si odpočinou, Žluťoun nabral trochu sil a létal sám.
,,ještě půl hodiny cesty!" zařval do větru Mike
,,blázníš? To je ještě dlouho, to špatně skončí!" odpověděl Jack který měl pravdu.
Dust přestal mávat křídli,chvíli plachtil, ale pak ho vítr srazil dolů před pádem do mlře ho zachránila Smokie
,,uff.... Díky" poděkoval roztřeseně Jack.
Jill na něj jen mrkla a poplácala Smokie která držela za hřbet Dusta v pařátech.
,,dlouho ho ale neudrží, Dust stratil vědomí asi se dost vyčerpal" řekl nešťastne Ze zdola Jack
Jill se naklonila ze hřbetu aby se koukla na Dusta, opravdu Dust se jen nechal nést od Smokie a vše měl uvolněné, doslova visel z držení.
Přiletěl k nim Mike
,,tak co?"
,,moc to není dobrý, Dust už asi nepoletí" ozval se ze zdola Jack
,,Smokie brzy taky ne!" zaječela Jill a Smokie začal klesat
,,ne" řekl Mike a Master podepřel Smokie.
,,špatné zprávy! Blížíme se do mlhy" přiletěla k nim ze předu Lara
Mike jen vzhlédl před sebe ,,to je zlý" Mastere chytni Dusta!" přikázal mu ještě Mike a Master na povel přebral do pařátů Dusta.
Smokie se vzpamatovala a chytila tempo.
Vletěli do mlhy.
Draci začali vydávat pronikavé zvuky.
,,co to dělají?!" zvolal vyděšeně Martin
,,pravděpodobně aby se nestratili" odvětil mu Jack.
Dust se pořád neprobíral
A Blu už taky nezvládala. Vyčerpaně oddychovala a letěla příliš nízko.
,,Martine! potřebuji helpnout Blu padá" zvolala do bílé tmy Lara
Nedočkala se odpovědi,dokonce přestala slyšet ty podivné zvuky co draci vydávali.
,,haló!"
Nic.
,,to ne, Blu no tak. Leť!
Blu se zhroutila do moře i s Larou, samozřejmě uměla plavat, ale Blu ne.
,,Blu!!" ječela Lara
Lara se jí marně snažila udržet nad hladinou.
Jen občas Blu vyskočila a zalapala po dech, ale potom se opět celá ponořila do vody.
,,Laro! Chytni se, honem!" to byl Martin, Žluťoun k ní natáhl ocas a Lara se musela chytit. ,,A-ale co Blu!!" křičela přes slzy Lara
,,Laro, prostě se drž!" řekl Martin a mužně se snažil nebrečet, věděl že Blu už nikdo nepomůže.
,,tady ste" zvolal úlevně Jack který se vynořil z mlhy, seděl na hřbetě Smokie.
Dust se stále neprobral a nesl ho Master.
,,kde je Blu?!" řekla Jill
Lara to nedokázala říct.
Martin jen zklopil hlavu.
,,ne" řekla nevěřícně Jill, a spustili se jí slzy.
Jack ji pohladi na zádech a následně jí políbil ze zadu na tvář, přitom Jill pošeptal ,,to bude dobrý" na to k nim přiletěl Master s Mikem a vítězně zvolal,,jsme doma!" a udělal s Masterem kotrmelec ve vzduchu
,,co je?" zeptal se potom
Jill jen smutně sklopila hlavu a Mike asi pochpil protože mu zkamenil obličej a vrátil se zpět do čela party. Měli přistát na druhé straně jejich ostrova, tak i udělali, museli tam přespat protože draci se už nemohli ani pohnout.
,,Tak jo, zítra půjdeme domů" hlesl Mike.

Lara seděla na pláži a koukala se na vycházející měsíc.
Hodně jí vzalo to že přišli o jednoho člena, pro ní to bylo jakoby stratili třeba Martina. I ona ale byla unavená z náročné cesty a tak si šla lehnout.

Ráno...
,,Laro! Vstávej" budil Martin Laru, ta se hned na to probudila. Všichni se těšili na domov.
Draci už byli schopni chodit, ale jejich křídla byla nehybná a táhli je po zemi, byli i takový zamlklí, není divu teď asi své pány museli nenávidět, za to že je nechali vyčerpat do posledních sil, a kde byl Blu, to je taky hodně zajímalo....

Šli lesem, tedy spíš džunglí. Jack a Mike museli občas prosekat cestu.
Asi za deset minut vyšli na mýtinu ze které šla vidět celá jejich říše jako na dlani. Draci se drželi vzadu, děsil je obří hrad a jeho opevnění, bylo to pro ně úplně neznámé.
,,tak, a co bude teď?" zeptal se Jack.
,,teď půjdem na hrad, ohlásit se že jsme se vrátili" řekl Mike
,,jako s draky?" zeptala se zděšeně Jill
,,no a kam je chceš dát, podle mně když jsou teď tak polekaní, budou poslouchat" řekl promyšleně Mike a vydal se po lehce strmmém svahu, ostatní za ním.

Stáli před bránou hradu a Mike zaklepal na bránu.
Bylo tam kukátko do kterého nakoukla stráž, když viděla že za tam stojí i velcí draci odešli, pravděpodobně to museli říct královy.
Za pět minut nekonečného čekání se konečně brána pomalu otevřela, uvnitř stála stráž a řekla že už na ně pan král čeká.
Draci tam nesměli a stráž je chtěla odvést do stájí, ale draci se zmatením ani nehnuli a když na ně neznámý člověk sáhnul, drak zlostně zavrčel. Musel zasáhnout Mike a promluvit aspoň Masterovi do duše že vše bude v pořádku.
Když ho Mike přemluvil, tak je konečně stráž odvedla do stájí.

Po několika poschodích došli na dlouhou chodbu a nakonci byl trůn na kterém seděl král. Těch pět k němu přistoupilo a poklonili se. (Jejich král byl hodný a spravedlivý)
,,hmm... Tak jste se vrátili! A co jste zažili, vy dobrodruzi?" řekl spokojeně král.
,,ehm přiletěli jsme na dracích a teď jsou ve stájích, chtěl by ste se na ně podívat?" řekl jemně rotřeseným hlasem Jack.
Král na ně vyjeveně koukal
,,a jakto že jste letěli, co se stalo z lodí?" řekl potom trochu hlasitěji.
,,no.. My jsme o ni tak trochu přišli" řekl Jack a poslední dvě slova řekl potichu.
Král se trochu zamračil, a pak řekl ,,takže jste na vašich dracích letěli tak daleko? Bylo to přes 45 námořnických mil!"
,,ano mi víme" hlesl Jack, trochu hrdě.
,,nuže dobrá, ukažte ty draky!" řekl nahlas natěšeně, až se to rozléhalo celým hradem.
Pak vstal a pobídnul je aby ho vedli.

Draci byli ve stájích a za tu chvíli tam stačili udělat velkou škodu.
Stráže a poskoci měli co dělat aby draci celou stáj nepodpálili, byli hodně vylekaní a hluční. Poskoci museli nakonec draky dostat do řetězů a upoutat je k zemi.
Zrovna přišel král i s naší pětkou.
,,co se tu stalo!" zařval přes celou stáj Král když vyděl ten nepořádek a poničené dveře od stájí.
Jeden poskok k němu přiskočil a řekl ,,ti draci, pane"
,,kde jsou?!" vyjel na poskoka Mike.
Poskok jen ukázal prstem směrem k poslední stáji která byla větší než ostatní a nebýval tam kůň.
Lara slyšela i vrčení draků z té místnosti a ihned se k ní rozběhla ostatní za ní i s králem pozadu.
Jack ihned přiklekl k Dustovi který naštveně vrčel spoutaný na tvrdé zemi
,,proč jste to udělali! Měli být ve stájích!"
Okřikl stráž Jack.
,,to asi vysvětluje ten bordel" špitla si pro sebe Jill
Martin se přitulil ke žluťounovi a protože byl malý, věřil že řetězi nějakým způsobem roztrhne a tak bezmocně lomcoval se řetězi jako divý.
,,přestaň" řekl Lara a pohladila Smokie po čumáku, Smokie zavrněla, skoro jako kočka akorát silněji. Bylo vidět že všechni draci jsou pořádně zmatení.