Hodiny ukazovaly 7:15 a sluneční paprsky už prosvítaly skrze okno a větve stromů vrhaly stíny na povlečení postele. "Lu~" ozvalo se vedle mě mumlání. Otočil jsem hlavu na Minseoka. Zase mluvil ze spaní, při kterém navíc vypadal sladce a nevinně. Aww.
Pohladil jsem ho po tváři. "Lu, ještě jsem ti něco neřekl..." zamumlal. Co se mu asi zdá? Nebo spíše, je tady něco, co mi neřekl? Rozhodl jsem se to neřešit, jelikož nějak extra nevyžaduji, aby mi říkal úplně všechno, protože mu věřím.
Zakryl jsem ho a nechal ho ještě spát a sám se vydal za Baekhyunem s nadějí, že už je vzhůru. Potřebuji si ověřit, jestli nechal ostatní vyspat, nebo mu to nedalo a budil je. Přece jen, on když se naštve, tak je to jako zemětřesení. Naštěstí vzůru byl, ale nebyl u sebe v pokoji, nýbrž v pokoji u Suha a Kyungsooa, kde všichni tři seděli a něco probírali.
"Můžu?" nakoukl jsem k nim. "Jasně, proč bys nemohl." usmál se Suho, ale pak se otočil zpátky na Kyungsooa a úsměv mu z tváří zmizel. Najednou vypadal celkem vážně. Já se tiše posadil vedle Baekhyuna. "Co se děje?" naklonil jsem se k němu. "Ale~ Kyungsoo odepsal nějaké fanynce."
Ajej. S Baekhyunem jsme je sledovali a já si dobře uvědomoval, že Kyungsoo udělal chybu a že je na něj Suho naštvaný právem. Myslím, že mu jenom stačí doufat, že je ta holka dost inteligentní na to, aby to nikomu neřekla a nechala si to pro sebe. Protože pokud to někomu řekne, může se to dostat mezi plno lidí a mezi nimi může být někdo, co dokáže hacknout jeho mobil a zjistit tak jeho adresu, informace a všechno.
Odkud to vím? Už se to stalo, ale naštěstí jsme zrovna měnili dorm. Na střední škole jsem měl hodiny informatiky navíc, takže s počítačem to umím lépe než ostatní. Jenže momentálně je mi to k ničemu.
"Bože..." řekl Suho a promnul si oči. "Co mám s váma dělat..." protáhl se a odešel do kuchyně. Já se vydal za ním. "Minseok spí?" zeptal se po chvíli ticha. "Jo." stručně jsem odpověděl. On zakýval, jakože rozumí a přešel k lince.
"Můžu se s ní domluvit, dokud to ještě jde tak, aby nezjistila kde je náš dorm." protáhl jsem si ruce. "Já nevím, co když se něco pokazí..." vyndal dva hrníčky z police. "Notak, vždyť už jsem to dělal." přesvědčoval jsem ho dál. Nechci, aby se Kyungsoo cítil nějak špatně po tom, co udělal, takže takhle to můžu vyřešit.
"Fajn, ale řekni Chanyeolovi, ať ti pomůže." zapnul varnou konvici s vodou. Já zapomněl, že Chanyeol se taky docela vyzná v elektronice. Už několikrát nám odviroval PC.
"Kávu?" vytrhl mě z přemýšlení Suho. "Dvě, dík." poplácal jsem ho po rameni a když je připravil, vzal jsem je nahoru do našeho pokoje. Xiumin samosebou ještě spal, ale vůně kávy, kterou jsem položil vedle něj ho probudila. On je hrozný 'kávoholik'.
"Čímpak si to zasloužím?" zeptal se ospale a pomalu usrkával z horkého hrnku. Jenom jsem se na něj díval a pozoroval jeho obličej. Po chvilce se na mě podíval i on. "Co?" zasmál se. Jeho smích mi způsoboval zástavy srdce. Jediné, co dostal jako odpověď byl můj úsměv.
Odložil hrnek a ruku s ním natáhl ke mně. Místo toho, aby mi ho předal ho rychle položil na stolek a stáhl mě za nataženou ruku k němu. "Hele hyung, tohle jsme si nedomluvili." řekl jsem na protest, ale stejně... Za chvilku jsem protestovat přestal. No řekněte, komu by se to nelíbilo?
Xiumin se spokojeně usmál. "Tak a celý den odsud nevylezeme." řekl a zachumlal se do peřin. Já si lehnul vedle něj a hladil ho ve vlasech. "Tak to nám asi nevýjde." zasmál jsem se. "Proč by ne?" znepokojeně se na mě podíval. Začal jsem odpočítávat. "Jenom počkej... Za tři... Dva... Jedna..." vřítil se do pokoje Chen a jen co nás uviděl, jeho výraz zděšení se změnil na spíše udivený výraz. Než jsme něco stačili namítnout, on promluvil.
