Test Schopností

Kapitola VII.

Stále jsem se vzpamatovávala z jeho krásně modrých očí. Byly až ledově modré, ale přesto mi dávaly hřejivý pocit po celém těle.

,,Caro? Co tu děláš?" na rameno mi zaťukal bratranec. ,,Pozoruju jednorožce." odvětila jsem ironicky. Vyloudilo mu to úsměv na tváři. ,,Chceš se přidat?" Sedl si ke mně a dopil můj čaj. Zamračila jsem se a uraženě odešla nahoru do pokoje. Ani za mnou neběžel, nebo tak něco. V klidu seděl, ale já stále hrála nabručenou. Vlezla jsem do pokoje a decentně bouchla dveřmi, aby to Ben slyšel, ale nevzbudilo to ostatní. Oblékla jsem si uniformu a sedla si na parapet miniaturního okna. Před budovou stála dodávka a z ní vynášeli podivní lidé v podobných uniformách, jako máme my, bílé kufry. Nesli je směrem k Harryho laboratoři.

Na chodbě už byl šum. ,,Caro, je snídaně!' ozvalo se za dveřmi. Otevřela jsem a usmála se na příbuzného.

,,Těsně předtím, než jsem tě šel vyzvednout, zavřel vrchní z Rady všechny dveře a okenice." mumlal Ben přes housku, bránící jeho mluvě. Položila jsem tu svoji a přiblížila se k němu.,,Zajímavé," zašeptala jsem,,já viděla z okna jeho důvod." Pozvedl obočí a polkl sousto. Něco v hlavě se přemáhalo, jestli mu to mám říct tady, nebo později.
Mohla bych mu to říct na pokoji, po dnešním tréninku.
,,Počkej, cože?" zavrtěl hlavou známý.
,,Eh?" vyhrkla jsem. ,,Ty umíš mluvit do hlavy?" divil se. Pohodila jsem rameny
,,Jsem přeci stoprocentní." Na ta slova se Benjamin málem udusil. ,,Jejky, ty to ještě nevíš." stáhla jsem se. ,,No to teda nevím" mračil se. ,,Hele já nevím, jaké schopnosti jsem možna použít, a zjistím to za dlouho. Nemám ponětí, co dokážu." vrtěla jsem hlavou a vstala.

,,Takže dámy a pánové. Dneska budeme posilovat. Následujte mě do tělocvičny." zvolal Jerry, tělocvikář. Všichni vzdychli, něco zamumlali, nebo prskali, ale poslechli rozkaz.

Každý zalehl na jednu žíněnku. Padesát lehsedů, dvacet sklapovaček a následně patnáct kliků. Pot ze mě tryskal a triko bylo promočené skrz na skrz. Konečně jsme měli konec tréninku. Zašla jsem do sprchy, jako nyní každý, téměř živý člověk v těchto dívčích koupelnách a nechala vodu přeprat pot a bolest. Usušila jsem se, oblékla a šla zpět do budovy.

,,Caro, řekneš mi to teda, prosím?" mužský hlas byl mi velice známý a tak jsem bezmyšlenkovitě otevřela. ,,Posaď se." pobídla jsem Benjamina a sama si sedla.
,,Venku stála dodávka...."

,,....pak jsi přišel ty." dopověděla jsem a oddechla si ,,Dneska musím zajít za Harrym. Musím z něj dostat informace..." ,,Pochybuju, že o tom ví.." konstatoval Ben. ,,Ale šli k němu do laboratoře..." odmítala jsem. ,,No fajn, ale stejně neví přesně, co tam provádí." přitakal pravdivě bratranec. Kývla jsem hlavou a usmála se na něj. Opětoval mi gesta a odešel.

,,Počkej! Dnes musíš na testy." zastavil mě doktor. ,,Nechci" prskla jsem a sedla si na starou lavičku před budovou. ,,Ale jo, jdeme." zatahal mě za ruku a vláčel až k jeho kanceláři.