Kapitola VIII.

33 2 1
                                    

,,Harry?" prohlásila jsem,  když mě připoutával ke křeslu. ,,Ano? Nehýbej tou rukou..." zamumlal. Ruku jsem položila na opěrátko a zavřela oči. ,,Co se tady dneska ráno dělo?" ,,Já nevím, Caro. Byl jsem požádán k odchodu." kýval hlavou doktor ,,A jak to vůbec víš?!" ,,Seděla jsem v pokoji u okna, tam okenice nezavřeli..." mrkla jsem na něj.
Doktor mi odebral krev, ale také jsem musela podstoupit "virtuálním" testům. Kolem mě byly dráty, na které jsem byla připojena, a dostala jsem prášek na uspání. Harry mi něco pomocí drátů poslal do mozku a pozoroval, co se během toho se mnou děje. Testy proběhly v pořádku.

,,Harry?" promluvila jsem po testu ,,Proč jsem tady, jako jedinečná, když třeba Ben má jednu vlastnost? Nechápu to už od začátku..." ,,Protože oni jsou nejlepší. Jsou nejlepší ze všech herfomágů jejich generace. Z každé generace je zde přibližně osm lidí, a to jedna pětina všech této budově jsou příbuzní." vyhrkl doktor ,,A mám jednu otázku. Nezpozorovala jsi poslední dobou nějaké nové vlastnosti?" Popřemýšlela jsem nad tím. Má pravdu. ,,Ano, mluvení do hlavy, přebytečná síla a hlavně...celé tělo mě svrbí a mám vyrážku." zamračila jsem se a doktor mi vyhrnul rukáv. Celá ruka posázená červenými tečkami. Na to jsem se podrbala, to nutkání se otřít o kaktus bylo neovladatelné. ,,Ale ne." vyhrkl Harry. ,,Děje se něco?" Doktor došel k počítači a něco tam naklikal. Poté si vzal injekční stříkačku a posadil mne na křeslo. Odebral mi krev a dal ji pod mikroskop. ,,Hmmm..." zabručel ,,Mám pro tebe jednu dobrou, a špatnou zprávu. Ta dobrá, brzo se shledáš s novou schopností, a ta špatná, bude to bolet."
,,Eh?" zajíkla jsem se ,,Cože?"

,,Brzy se...hm...přeměníš ve zvíře." vyhrkl po dlouhém rozjímání Harry. ,,A to kdy?" polkla jsem nasucho. ,,Za pár dní, možná?" odvětil v klidu doktor ,,Budu si tě tu muset nechat."

No super.

,,Tak tady máš pokoj." Harry vztáhl ruku a prstem poukázal na, celkem pěkný pokoj. Rozhodně vypadal lépe, než ten můj. ,,Mám jít normálně na večeři?" zastavila jsem se. ,,Ano, vem si z pokoje potřebné věci." zamumlal doktor a odešel.

,,Ahoj, Bene." zívla jsem a sedla si vedle bratrance. ,,Afoj" Ben odpověděl s plnou pusou kaše, takže mu nebylo moc rozumět. ,,Hm, večeře vypadá dobře." pozvedla jsem obočí a do pusy si dala vidličku s masem a kaší.

,,Kam jdeš?" chytl mě známý za rameno.
,,Ale nic, musím ještě za Harrym." zalhala jsem.

Lehla jsem si do postele a usla při hned prvním pokusu o mrknutí.

Test SchopnostíKde žijí příběhy. Začni objevovat