Random Hero

part one

''Tak já už musím do vlaku Lizzie, aby mi neujel. Napíšu ti jak přijedu domů'', řekla jsem a obejmula Lizzie. ''Dobře Jessie, už se těším na příští víkend'', řekla s úsměvem Lizzie. Stáli jsme na nádraží a objímali jsem se. Po chvilce jsem odstoupila, usmála se a šla. Ještě jsem se na ni u dveří otočila  a zamavála. Potom už jsem nastoupila do vlaku. 

Hned první kupé bylo volné, a tak jsem do něho vlezla. Posadila jsem se k oknu a vytáhla mou oblíbenou knížku, 'Hvězdy nám nepřáli'.  

''A já jsem se zamilovala, jako když člověk usíná: Pomalu, ale pak najednou docela.''

Tu knížku už čtu po několikáté, ale mě to nevadí. Do uší jsem si dala sluchátka a pustila si písničky.

Ve vlaku bylo zima, stejně jako venku. Asi to bude proto, že je zima. V půlce cesty začalo sněžit. Chvíli jsem nechala knížku, nechala si hrát písničku a dívala jsem se ven.

Po cestě si ke mě přisedl kluk. Krétké hnědé vlasy, na sobě džíny, bundu a sluneční brýle. Což jsem nechápala, sluneční brýle v zimě? Ale nějak jsem to neřešila. Zase jsem si začala číst.

Po chvilce tomu klukovi zazvonil mobil. Když začal mluvit, na chvíli jsem si vypla hudbu. Měl krásný hlas a byl mi strašně povědomý. Vím, že jsem ho už slyšela, ale nemohla jsem si vzpomenout kdy a kde.

Když vlak zastavil v mé stanici, ten kluk už šel ven z kupé. Asi taky vystupuje. Já jsem si sbalila věci, hodila na sebe kabát a šla ven.  

Ještě pořád snežilo, a mrzlo. Snažila jsem se jít opatrně, protože to klouzalo. Najednou proti mě šlo asi 10 lidí. Jeden člověk do mě omylem šťouchl a já stratila rovnováhu. 

''Aaaa!'', zakřičela jsem a padala na zem.