Random Hero

part twenty five

Tenhle díl věnuju té nejlepší kajojínce na světě, kterou milujuu a se kterou se asi konečně potkám. takže kajojínko, doufám že se ti díl bude líbit!

V minulém díle jste četli: 

''Jess, ty pláčeš?'', zeptal se rychle. ''Ne, ne'', řekla jsem a utřela si slzy. ''Proč pláčeš? Protože jsme se líbali?'', zeptal se. ''Nemělo se to stát'', řekla jsem a zase mi tekly slzy. ''Jess neplač'', řekl Hazz a utřel mi slzu. ''Prosím, běž do své postele'', řekla jsem. ''Jess..'' 

''Harry prosím běž!'', skoro jsem zakřičela, což jsem nechtěla. Viděla jsem Harryho udivený pohled. ''Promiň, nechtěla jsem na tebe vzíšit hlas. Prostě, zapomeneme na to, co se stalo, jsme pouze kamarádi'', řekla jsem. ''Ale já s tebou nechci být jen kamarád'', řekl Hazz. 

Proč mi to ten kudrnáč dělá ještě těšší. ''Harry prosím..'', zašeptala jsem. ''Dobře. Budeme děat jakoby nic. Ale pamatuj si, že já se nevzdám'', řekl a zatáhl mi závěs. Slzy mi začali téct ještě víc. Neměla jsem mu dovolit aby mě políbil. Nebo jsem chtěla aby mě políbil? Jeho tělo které na mě při-. Ne! Nechtěla jsem aby mě políbil! Mám Liama, kterého miluju a on miluje mě. Tohle byl prostě jen, zkrat. Ano, zkrat. Budeme dělat, že se to nestalo.

Zabořila jsem hlavu do polštáře a chtěla už konečně usnout. Kdybych si nevymyslela to, jít si dát kakao, nic by se nestalo. Po asi 20 minutách a 1784465 myšlenkách jakou blbost jsem udělala, jsem konečně zaspala. 

Vsbudila jsem se kolem 2., když se kluci vrátili z klubu. Byla jsem otočená ke zdi a cítila jsem, že si ke mě Liam přilehl. Hned jsem se otočila přitulila se k němu. Potřebovala jsem jeho objetí. Viděla jsem, že to Liama překvapilo, ale pevně mě k sobě přitiskl. ''Chyběl jsi mi'', zašeptala jsem. ''Ty mě taky broučku'', pošeptal mi zpátky. Zvedl mi bradu a pohladil mě po tváři. Usmál se na mě a potom mě políbil.

Líbali jsme se a to bylo to, co jsem potřebovala! Potřebovala jsem Liama vedle sebe, abych byla u něho a aby mě líbal. Cítila jsme se vedle něj tak dobře. Tak moc dobře. ''Bez tebe už na žádnou párty nepůjdu'', řekl mezi polibky. V to taky doufám. To co bylo dneska se už nesmí opakovat. 

Po té nádherné, opravdu nádherné líbačce, jsem si položila svoji hlavu na Liamovu hruť a přitulila se k němu. Jeho ruka byla na mých zádech. Šeptem mi do ucha zpíval jeho sólo v písničce Little Things. A při tom jsem usnula. 

Ráno jsem se vsbudila tak, že jsem byla otočená ke zdi a Liam byl přitisklý ke mě. Usmála jsem se a protože Liam ještě spal, zavřela jsem oči. 

Po asi čvrt hodině mě Liam políbil do vlasů. Poznala jsem to, protože tohle dělá často, protože ví že tohle miluju. ''Dobré ráno miláčku'', řekl Liam. ''Dobré ráno'', řekla jsem a s úsměvem jsme se otočila k němu. ''Dneska nebudeme spát t tour buse'', řekl Liam. Cože? Proč? ''Jak to?'', zeptala jsem se udiveně. ''Už dlouho jsme spolu nebyly sami, a tak tě dneska vezmu na večeři a mám pro nás objednaný hotel'', řekl a usmál se. ''Broučkuu'', řekla jsem a přitulila jsem se. ''Jsi nejlepší'', pokračovala jsem. Dostala jsem další polibek do vlasů. 

Po delěí době budeme zase s Liamem sami. Na dnešní večer se moc těším. Kluci dnes nemají žádný koncert a přes den pojedeme do dalšího města. Potom následují další 2 dny koncertů a kluci budou mít 4 volno. To pojedeme s Liamem za jeho rodinou. Na to se taky těším a zároveň se bojím. Co když se jim nebudu líbit? Co když řeknou, že pro Liama nejsem dost dobrá? Co když mě nebudou mít rádi? Měla jsem spoustu otázek. 

''Nad čím přemýšlíš?'', zeptal se Liam. ''Ale nad ničím'', zalhala jsem a usmála se. ''Budeme vstávat?'', řekl Liam. ''Ještě nee'', řekla jsem a přitulila se k němu víc. Usmál se. Ležela jsem tam v jeho objetí a bylo mi skvěle. Nechtěla jsem vylést ven, protože bych potkala Harryho, a to teď nechci. 

Po nějaké době jsme ale vylést museli. Šli jsme se umýt a obléct se. Dala jsem si legýny s americkou vlajkou a čistě bílé tričko. Šli jsme si udělat snídani a potom za klukala do ''obýváku''. Všechny jsem je pozdravila a usmála se ně, kdomě Harryho. Na toho jsem se ani nepodívala. Nechci,a by se naše pohledy střetly. 

Seděli jsme tam a kluci vymýšleli program na dnešek. Navrhli kino, což se mi líbilo. Takže jsme rozhodli, že půjdeme. Podívali jsme se, co dávají, a zrovna dnes v 5 hrají Sněhurka a lovec. Je to sice už rok starý film, ale ani jeden jsme ho ještě neviděli. 

Seděla jsem vedle Liama a Nialla a naproti mě byl Hazz. Po asi půl hodině co jsem tam seděla, jsem se na něj konečně podívala. On se díval na mě. Viděla jsem v jeho očích smutek. V hlavě mě projela ty jeho dvě věty, Já s tebou necchi být jen kamarád a Já se nevzdám. Uhnula jsem pohledem a když jsem se podívala na usměvajícího Liama vedle mě, hned se mi zlepšila nálada.

''Co podnikneme večer?'', zeptal se Niall. ''My s Jess nebudeme dnes spát v tour buse'', řekl Liam. Cítila jsem na sobě Harryho pohled. ''A kde budete?'', zeptal se Zayn. ''V hotelu'', řekl Liam. Niall chtěl něco říct, ale já ho zarazila. ''Nialle žádné připomínky!''. ''Tak fajn'', řekl se smíchem. Taky jsme se zasmála a vzala si mobil. Zkoukla jsem twitter a instagram. Dlouho jsem na něho nic nepřidala. Měla byhc to co nejdříve napravit. 

O půl 5 už jsme byly všichni nachystatní do kina. Když jsme přišli před kino. Harry mě chytl za ruku a zastavil mě. ''Můžu s tebou mluvit Jess?'', zeptal se mě. Mozek mi radil, ať řeknu ne. No samozřejmě jsem ale řekla ano. ''Hned přijdeme za váma'', řekl Hazz klukům. Dostala jsem od Liama pusu na tvář a zůstala tam s Harrym. 

''Jess, já tohle nechci'', začal Hazz. ''Co nechceš?''

''To, že se k sobě chováme, jako bychom se neznali'', řekl Hazz a podíval se do země. Má pravdu, ani já to nechci. Je to dobrý kamarád, nechci ho ztratit. 

''Já taky ne..'', řekla jsem, skoro potichu. Jen jsem to dořekla, zvedl hlavu a na tváři se mu objevil úsměm. ''Kamarádi?'', zeptala jsem se s úsměvem. ''Kamarádi'', řekl a pořád se usmíval. ''Můžu tě jako kamarád obejmout?'', zeptal se. ''Kamarádké objetí'', řekla jsem a otevřela náruč. Přistoupil ke mě a obejmul mě. ''Tak pojď, půjdeme za ostatníma'', řekla jsem a ukázala hlavou na dveře. ''Dobře'', řekl Harry a přistoupili jsme ke dveřím. ''Ty první, kamarádko'', řekl Hazz a já se usmála.

Jsem ráda, že se zase bavíme. Doufám, že to bude jako před tím, že se budeme smát a normálně si povídat.