-6-

20 0 0
                                    

Je něco kolem půl druhé a já už chci končit. Naštěstí už tu skoro nikdo není a tak zamířím k baru. Jacob mi nalije pomerančový džus a já se napiju. Mám děsnou žízeň a tak to vypiji na ex. ,,páni ty máš ale žízeň, to jsi dnes poskytovala VIP služby? Že jsi neřekla bych se přidale,, řekne Jacob a pousměje se. Sťouchnu ho a on začne smát. ,, Jacu, Jacu, že tě to ještě baví,, odpovím mu. Směřujeme se jako malé děti. Vypráví mi o tom, jak dneska zažil žárlivou scénu jednoho páru. Došlo prý i na schlazení jednoho z nich.

Jacob je jako můj brácha, bere mě takovou jaká jsem. Děláme si z toho kde pracujeme legraci a je snad jedinej můj kámoš kterému to nevadí. Jsme nespoutaní a neděláme si z ničeho těžkou hlavu, užíváme si dokud můžeme.

Iri do kanceláře !!! Ozve se z rozhlasu. ,, Aaa Iri asi jsi někomu špatně posloužila,, řekne a začne se smát. Vrhnu na něj vražedný pohled, ale pak se neudržím a začnu se smát ,, neboj Jacobe, ty budeš vždy VIP zákazník,, odpovím mu a bouchnu ho do ramene. ,,Tak zatím,, rozloučím se odcházím do kanclu.

Otevřu dveře a v křesle sedí Gab, je sám a ve tváři má svůj neutrální výraz. ,, Ahoj Gabe, copak potřebuješ?,, zeptám se ho vlídně, on mi ale neodpoví. Jen na mě kouká, vypadá to, jako by bojoval sám ze sebou. Nic neříkám a jen tam stojím a koukám na něj. Začíná mi to ticho docela vadit a tak se rozhodnu, že začnu mluvit já ,,děkuju, že jsi mě včera dovedl domů,, Gab se zhluboka nadechne a zamumlá ,,to kamarádi dělají,, řekl to tak potichu, že jsem ho jen stěží slyšela. V místnosti je čím dál víc napjatá atmosféra a já se začínám bát, že jsem včera něco udělal. ,,Udělala jsem včera něco špatného?,, Zeptám se ho, ale bojím se jeho odpovedi. On se na mě jen podívá a po chvíli odpoví ,, ne včera jsi byla jen velmi upřímná a zatancovala sis na baru s Jacobem,, spadl mi obrovský kámen ze srdce ,, takže nic nenormálního,, usměju se. ,,Dá se to tak říct,, nechá svá slova zaniknout. ,,Tak proč jsi mě volal?,, už jsem dost netrpělivá, protože za chvíli tu bude pan kultivovaný. ,,Kam tak spěcháš? To s náma nezůstaneš aspoň do tří?,, zeptá se skleslý Gab. ,, Promiň, ale čeká na mě odvoz, takže jestli nemáš nic důležitého co by jsi mi chtěl říct, tak půjdu,, už se chystám k odchodu, když mě zavolá zpátky. ,,Iri počkej!,, otočím se a čekám co z něj vypadne. ,, prosím nepřijímej tu nabídku, nechci aby ses zapletla do něčeho z čeho už není úniku.,, vypadá to, že mu na tom hodně záleží. ,,Já se ještě nerozhodla,, oznamím mu. To je snad poprvé, co mu lžu. Vím, že kdybych mu řekla pravdu, tak odsud neodejdu dokud mě nepřesvědčí o opaku. ,,Já teda jdu, ahoj Gabe,, rozloučím se a zavřu dveře.

Mám už patnáct minut zpoždění, rychle popadnu věci a jdu před klub. Tam už stojí jeho černé auto už ne tak čisté auto. Na kolech a zrcátkách jsou stříkance. Vypadá to jako bahno. Že by pan Erless jezdil motokros? Ale to ne... s tímhle autem... to přeci nejde.

Z auta vystoupí pan kultivovaný ,,Dobrý večer slečno Beensová,, pozdraví mě svým krásným hlasem. Obejde auto a otevře mi dveře. ,,Dobrý večer,, odpovím a posadím se do auta. Je to jaky kdyby ta sedačka byla pro mě navržená. Pan Erless nastoupí do auta a prolomí ticho, které tu panuje ,,jaké to bylo v klubu?,, zepta se mě. Nevím co mu mam říct, abych nevypadala hloupě a tak zvolím klasickou odpověď ,, dobře, děkuju za optání. Jak jste se měl vy? ,, zeptám se ho, ale připadám si u toho dost trapně. Mezi náma probíhá trapný rozhovor, ale aspoň není ticho. ,, tak jak to vy nikdy nezažijete,, řekne a mě jeho odpověď vážně zaskočí. Otočím se na něj, jeho tvář je kamenná, pohled má upřený na silnici a plně se soustředí na řízení. Jsem zmatená z toho co řekl a tak radši nic neříkám. Jen sedím a koukám se z okna. Krajina ubíhá strašně rychle, všude samá troubící auta a plno lidí kteří někam zpěchají.

Auto zastaví a já si uvědomím, že už stojíme před mým domem. ,,Jak jste věděl kde bydlím?,, zeptám se, protože si nejsem vědoma, že jsem mu to někdy říkala. Otočí se na mě, zpříma se mi koukne do očí a odpoví ,, Já vím tolik věcí, které si ani neumíš představit a zvlášť o takových jako jste vy.,, Začínám z něho mít špatný pocit, chvíli je hodnej a najednou se takhle změní a ještě naznačí, že jsem lehká holka? Co se kurňa děje? Vím, že není vhodné to co dělám, ale nikdy jsem s nikým nespala za prachy ani jen tak!!! Chci od něj odejít co nejdřív, mám z pana Erlesse špatný pocit a tak otvírám dveře od auta ,, děkuju za odvoz a krásný večer,, řeknu mu a chystám se odejít. Chytí mě za loket a stáhne mě zpět do auta. ,, Počkejte paní Beensová, slíbila jste mi odpověd na moji nabítku,, promluví a já na něj nevěřícně koukám. On se mě ptá jestli to beru? Teď to vypadalo, že se mě chce zbavit, naznačil, že jsem děvka a chce abych to přijala?! ,, Jako vážně?? Kašlu vám na vaši nabítku, nebudete mi říkat, že jsem lehká holka ani nic podobného. Strčte si vaši nabítku někam! Vy nepochopíte lidi, jako jsem já... jako jsme my. Jste jen zazobanej hajzl, jako spousta dalších bohatejch chlapů!!,, zakřičím na něj a odcházím pryč. ,,Paní Beensová.. počkejte, tak jsem to nemyslel!,, volá na mě, ale já si ho nevšímám a odchazím pryč...

Ta Nevinná Kde žijí příběhy. Začni objevovat