Ta Nevinná

-7-

Naštvaně zabouchnu dveře, hodím tašku na botník. Schody beru po dvou, zabouchnu za sebou dveře a chodím po pokoji sem a tam. Nechce se mi věřit, že by byl něčeho takového schopen. Působí jako příjemný chlap, ale teď bych mu nejradši uštědřila pořádnou ránu.

Chvíli ještě přicházím po pokoji než ze mě ta zlost spadne. Svléknu ze sebe všechno oblečení a jdu se umýt. Nechám na sebe padat kapky vody, na houbičku naliju mýdlo a důkladně se umyju. Nechám ze sebe spadnou všechen stres, všechny mé obavy se rázem rozplynou...až mi najednou docvakne, že mám napsat do zítra úvahu.

Vytáhnu z batohu blok a tužku a jdu psát. Naštěstí mě to baví a tak to mám za chvilku napsané. Naprosto vyčerpaná ulehnu do postele a očí se mi hned zavřou

***

Ráno mě probudí zvonek u dveří, kouknu se na budík. Bože, jaký pako tu zvoní v pět hodin ráno? Vstanu z postele, hodím přes sebe župánek a jdu otevřít. Za dveřmi nikdo nestojí, ještě se rozhlédnu a když už chci odejit zpět do postele, všimnu si na zápraží pugetu růží. Vezmu je a chci si k ním přivonět. Všimnu si ale papírku, který tak je zasunutý mezi řůžemi. Na papírku je napsáno:
Nemyslel jsem to tak - E.

Přečtu si ten vzkaz minimálně dvakrát. Nemůžu uvěřit, že mi poslal kytky. Po včerejšku jsem myslela, že už od něj budu mít pokoj. No.. je fakt, že je to od něj hezké, že mi je poslal. Upřímně z nich mám radost, ale ať zapomene, že na tu párty dnes půjdu.

Zavřu dveře a kytky dám do vázy, kterou postavím na jídelní stůl. Krásně to tam oživily, ještě chvíli se na ně koukám. Pak se ale otočím jdu zpět do své zahřáté postele. Zahrabu se do peřiny, schoulím se do klubíčka a oči se mi pomalu zavírají. Mé myšlenky putují kolem pana kultivovaného. O tom proč chce zrovna mě a posílá mi květiny? Omluva by přece bohatě stačila, i když už ta omluva je pokrok. Pokud to má být omluva...

***

Začne mi zvonit budík a já vyletím z postele. Vypnu ho a odeberu se do koupelny, kde se umyju. Dnes má být teplé počasí a tak na sebe hodím kraťasky s černým tílkem s nápisem dreaming forever. Popadnu tašku a jdu do kuchyně kde si vezmu jablko a jdu do školy.

Vyjdu před dům, kde na zápraží leží papírek. Vypadá jak obyčejný nepořádek a tak ho zvednu, že ho vyhodím, když v tom si všimnu, že je na něm napsané mé jméno. Nedá mi to a kuknu se co tam stojí.

Dobré ráno paní Beensová,
doufám, že vám nevadilo brzké probuzení. Chtěl jsem se jen omluvit za mé včerejší chování. Uvědomuju si, že mé chování bylo nevkusné a hrubé a proto vás zvu dnes na tu párty. Né jako tanečnici, ale jako můj doprovod, pokud vám to nebude vadit. Samozřejmě nemám nic proti tomu, aby jste na tom večírku tančila. Tato událost je společenskáa proto je nutné mít společenské oblečení. Účast potvďte pres Gaba. Pokud se zůčastníte vyzvednu vás v 19:00 před vaším domem.

Krásný zbytek dne
Sebastian Erlesson

Koukám na to a nemůžu uvěřit svým očím. Pan Erlesson se omluvim a pozval mě na párty? Ten člověk je vážně dost nevyzpytatelnej. Asi bych tam, ale jít neměla. Už jednou jsem to odmítla a teď když tam půjdu tak to bude vypadat, že si mě může omotat kolem prstu.

Strčím dopis do batohu a jdu do školy. Čekám na rohu, kde se scházíme se Sky. Čekám tu už patnáct minut a ona stále nikde! Volám ji, ale ona to nebere. Začínám mít o ní strach a tak zavolám jejimu brachovi.

C: Ahoj Iry, copak se děje?

I: Ahoj Calebe, nevíš co se děje se Sky? Nebere mi telefon a já o ní začínám mit strach.

C: Ty to nevíš? Sky je teď v letadle, letí do Japonska. Myslel jsem, že ti to řekla. Stěhuje se tam. Chces se tam usadit na delší dobu.

I:Dobrý vtip Calebe a teď tu pravdu.

C: Já ti nekecám. Rozhodla se tak už před měsícem.

I: Aha... no...díky a ahoj

C: Ahoj

Závěsím telefon, jsem dost zmatena, protože jsme spolu měli plány do budoucna. Chtěli jsme jít spolu na vejšku a uspořádat pořádnej maturiťák. To se ale teď vše změnilo a místo toho je tu otázka Proč mi to tajila?

***

Škola uběhla dost rychle, napsali jsme si pár písemek a i učitelé byli dnes příjemní, ale pořád jsem nemohla dostat z hlavy proč mi Sky neřekla, že letí do Japonska? Poslední dobou se kolem mě děje spousta zajímavých věcí. Je tu ta věc s panem kultivovaným a teď Sky. Pan Erlesson se ke mně chová chvíli jak k nějaké špatné holce a Sky zas předemnou tají důležité věci.

***

Zbytek dne proběhl dost rychle. Ještě dvě hodiny práva, ekonomika, kriminalistika a pak už hurá domů. Cestou jsem potkala Jacoba a tak jsem mu říkala o panu Erlessovi, že mi poslal ty kytky a že mě pozval na tu párty. Jacob mě přemlouval abych tam šla, že tam poznám spoustu lidí a taky že to bude zábava. Po jeho naléhání jsem nakonec souhlasila.

Jacob mě doprovodil domů, rozloučili jsme se a já musela jít připravit věci do školy. Ještě jsem nezavolala Gabovi, že jdu tak jsem zvedla telefon a vytočila jeho číslo.

I: Ahoj Gabe, doufám, že netuším.

G: Ne nerušíš jen povidej co máš na srdci.

I: Bude to rychlovka, jen jsem ti chtela říct, že pan Erlesson semnou na té párty může počítat.

Gab se najednou zarazí... jako by mu jeho dobrá nálada zmizela.

G: dobrě, vyřídím mu to. Už tě asi nepřesvědčím viď.

I: Gabe nezkoušej to ... víš jak to dopadne.
G: dobře, ja už zase musím jít makat. Uvidíme se později ahoj

I: ahoj

Pak už jen slyším pípání ukončení hovoru. Mrzí mě, že jsem mu neudělala radost, ale nemůžu se podle něj pořád řídit, už není ten kdo by mě měl chránit. Dokážu se o sebe postarat, potřebuju ho jako kamaráda, stejně jako Jacoba. Oni jsou něco jako moji bráškové. Jsou to co jsem ztratila...jsou moje rodina.