Rudý půlměsíc

122 13 0
                                    

Zdravím všechny, co si tento příběh právě čtou. Píšu tuto knihu, aby bylo zaznamenáno, jak se to před těmi roky stalo. Aby jste věděli, kdo může za to, co teď máte. Mé jméno je Rafael a jsem vrah.
Ale začneme hezky od začátku. O přívalu muslimů a o válce a takové blbosti se učíte již ve školách, ale poví vám někdo, jak to bylo přesně? Myslel jsem si to. Jestli si myslíte, že to byla bitva dobra, proti zlu a jste plní sentimentu, tak spadněte ze svého mráčku fantazie, Byl to čistý masakr. A jak, že se to stalo?

Byl rok 2050. Mně bylo 25 let. Zrovna jsem odpromoval a měl jsem nastoupit na gymnáziu jako učitel. Bylo celkem krásný letní den a já šel se svou partou z koleje do hospody oslavit konec našeho šprtání a pořádně zapít naše čerstvé vysokoškolské tituly. Přišli jsme, objednali si každý pivo a začali jsme se normálně bavit, jako vždycky, když jsme se takhle slezli. Po pár pivech a asi i po pár panácích jsme se ale začali bavit o politice a jak jsme byli připití, tak jsme si nedávali už moc pozor na to, co říkáme. Začalo to vtipy na muslimy, potom nadávkama na ten jejich zkurvený režim a na konec jsme začali zpívat zakázané písničky, V tom vstalo od stolu 5 chlapů, vytáhli hole a šli za náma. ,,Chlapy, průser!" řekl jsem a snažil jsem se utéct pryč, ale jak jsem jsem se postavil, tak mě jeden z těch chlapů chytl za vlasy  a se sadistickým tónem v hlase mi pronesl do ucha: ,,To máš za Aláha ty česká svině!" poté pořádně uchopil mojí hlavu a vší silou mi s ní uhodil o stůl. Udělal to jednou, dvakrát a potřetí jsem ztratil vědomí.

Probudil jsem se asi po dvou hodinách, kdy na mě vychrstli nějakou, zapáchající tekutinu. Měl jsem spoutané ruce, bolela mě hlava a z čela mi pomalu vytýkala krev. Uslyšel jsem hlasy, které mluvili tou jejich arabskou řečí. Poslouchal jsem je, ale nerozuměl jsem ani slovo. Po chvíli ke mně přišel jeden zle vyhlížející chlap. Párkrát mě profackoval a násilím mě postavil na nohy. ,,Povozíš se, hajzle!" řekl a dal mi takovou pěstí do břicha, že jsem se svalil jak hadrová panenka na zem. Už jsem nevnímal, jen jsem cítil, jak přišli další dvě osoby, chytli mě za ramena a odvlekli mě do připraveného náklaďáku. Poté jsem zase ztratil vědomí ...

V zajetí temnaKde žijí příběhy. Začni objevovat