6. Kapitola - "To mě zveš na párty?" - 2. část [ALAN]

39 3 0
                                    

V minulé části:

    ,,Odejdi." zašeptala jsem se slzami v očích.

    K mému překvapení vstal. Viděla jsem na něm, že chce ještě něco dodat, ale vzdal to. Svěsil ramena a v tichosti odešel.

    Jakmile klaply dveře, propukla jsem v pláč.

Měl jsem sto chutí namlátit si. Co jsem si proboha myslel? Bože... Připadám si jako největší idiot.

    Jediný reálný důvod, který mě napadl, byl blížící se úplněk.

Nikdy se při něm nedokážu ovládat. Dokonce ho cítím i pár dní předem. V noci pak běhám po lese jako smyslu zbavený.

    Nebo jsem to možná jen potřeboval na něco svést...

    Sešel jsem v tichosti schody do kuchyně, kde mě čekalo nemilé překvapení, které mi na náladě moc nepřidalo.

    ,,Stalo se něco?" zamručel James. Seděl u stolu a zíral do svého poznámkového bloku. Neměl jsem ponětí, co v něm hledá, ale popravdě mi to bylo ukradený.

    ,,Ne." zavrčel jsem na něj. Opřel jsem se o kuchyňský pult, abych mezi námi byla dostatečná vzdálenost.

    ,,Cítím to až sem. Tu úzkost a slabost. Alfa by neměl být tak zranitelný. Nedělá to dobrý dojem mezi vlky ve smečce."

    Protočil jsem oči: ,,Nic se nestalo, jasný?" nesnáším jeho připomínky.

    ,,Roxy?" hádal. A hádal dobře.

    Mlčel jsem.

    ,,Tak je to ona, nebo ne?" vzhlédl od poznámek a podíval se mi do očí.

    ,,Jo. Je to ona. Spokojenej?" založil jsem si ruce na prsou. ,,Nechápu, proč jí nic nechceš říct."

    ,,Neunesla by to."

    ,,Je mnohem silnější, než si myslíš-"

    ,,Je to jen hloupá holka, Alane. Rozmazlenej fracek z Toronta. Ta se zhroutí při každém malém náznaku o její úžasné minulosti."

    ,,Budu dělat, že jsem nic neslyšel." vydechl jsem naštvaně. Nikdy o ní nemluvil nijak hezky, ale teď už to přehnal. Před ní by takováhle slova nikdy nepoužil. V jejích očích je to úžasný strejda James.

    Jak moc bych jí všechno chtěl říct...

    ,,Neměl by ses na ní tak vázat," znovu sklopil oči k textu, ,,jakmile bude plnoletá, může zmizet. Ať se klidně vrátí do Toronta. To už není moje starost."

    ,,To vážně nemáš žádný city?"

    ,,Oslabuje tě, Alane. A to si jako alfa prostě nemůžeš dovolit."

    ,,Ale taky jsem jenom připitomělej puberťák, Jamesi. Zrovna teď není mojí jedinou prioritou řád smečky."

    ,,Ale měl by." sjel mě kritickým pohledem od hlavy k patě.

    ,,Jenže není!" už mi opravdu jeho kázání lezlo na mozek. Napřímil jsem se. Měl jsem co dělat, abych po něm neskočil. Byl jsem si ale jistý, že řekne ještě jedno slovo k Roxy nebo k mé smečce a prokousnu mu krk.

    James zůstával ovšem klidný. To mě na něm vždycky neskutečně vytáčelo. Já jsem mohl puknout zlostí, ale s ním jako by to ani nehlo.

The Wolf Inside Me [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat