Jenom já....

5.kapitola

Sednul si vedle mě ,,To jsem já Daniel pamatuješ ? A co tu jinak děláš proč nejsi doma určitě mají velkou starost." A já jsem to prostě nevydržel a rozbrečel se.... Snažil jsem se brekot zastavit ale nešlo to...sakra co si teď o mě pomyslí! On mě místo toho obejmul ,,Jsi v pohodě ?" ,,N-no víš je to těžký moje rodina mě prostě jen tak vymazala z jejich života a teď nemám kam jít...." On si mě k sobě přitisknul ještě víc. ,,To mě strašně mrzí jestli chceš můžeš zatím bydlet u mě !" ,,To nejde nechci tě otravovat navíc nemám ani peníze !" ,,To nevadí pokusím se ti najít nějakou brigádu a zatím se budu o nás starat já neboj mě nerušíš !" Tak jsme teda šli k němu domů bylo už 23:00 a my byli hrozně unavený tak jsme se rozhodli že už půjdeme spát. ,,hele půjčím ti zatím nějaké pyžamo a oblečení a pak ti koupím nějaké nové které se ti bude líbít!" A zase se usmál. A já byl hrozně překvapený. ,,Bože ty jsi se snad zbláznil za mě peníze neutrácej !" ,,Hele ber mě jako staršího bráchu který ti chce jen pomoc ! To oblečení ti koupím !" pak jsem mu teda poděkoval a šli jsme si vyčistit zuby a vzali si pyžama. ,,Danieli kde budu spát ? " ,,v mé posteli a já budu spát na madraci na zemi." Ne on už mi dal i postel.. ,,Ale.." přerušil mě v řeči. ,,Žádné ale prostě se o tebe postarám !" No tak dobře no když se mu tak chce o někoho starat.... A pak jsme usnuli.Ráno jsem se vzbudil dřív a tak mě napadlo že když byl na mě tak hodný a nechal mě u něj na nějaký čas bydlet že udělám snídani. Začal jsem dělat mícháná vajíčka protože moje kuchařské schopnosti nebyli moc dobré..... Pak přišel ,,Jee díky moc že děláš snídani!" řekl a sednul si ke stolu.Přinesl jsem mu vajíčka a sobě taky. ,,nemáš vůbec zač dobrou chuť!" ,,dobrou chuť" Při snídani jsme byli oba sticha a jen jedli vajíčka. ,,Hele přemýšlel jsem nad tvojí brigádou. Koukl jsem se na něj vděčně. ,,Opravdu to jsi hrozně hodný a našel jsi něco ?" řekl jsem zvědavě. ,,Ano našel mohl by jsi prodávat lístky v kině nebo prodavač v obchodě a toho by bylo koukni." A ukázal mi časopis. A já se začal červenat..... Sakra. ,,Děkuji moc krát hodně si toho vážím že se o mě takhle staráš ale řekni mi upřímně že jsem ti tu na potíž ?" řekl jsem sklesle. ,,Nejsi vážně ne náhodou jsem rád že tu mám aspoň nějakou společnost nikdo kromě tebe tu zatím nebyl." ,,Víš co tak já budu ten prodavač lístků v kině" ,,No super Edwarde tak aspoň něco!" Půjčil jsem si jeho počítač a poslal jim životopis. ,,Nechtěl bys dneska někam vyrazit Edwarde ?" ,,Ano chtěl hrozně kam bysme šli ?" usmál jsem se až si mohl myslet že jsem retard. ,,Třeba na bowling !" řekl s velkou nadšeností. ,,To zní jako super nápad jdeme ! " Zase mi půjčil nějaké oblečení a učesali jsme se a šli. Tam jsme si půjčili boty a koupili pití. Nejhorší na tom bylo že mě to vůbec nešlo... A je mu to šlo o dost líp než mě ale taky nebyl nejlepší.. Kolem nás byli jen samý profíci který tam chodí bůh ví jak často když už jsme dohráli samozřejmě Daniel vyhrál! ,,Gratuluju k vítězství !" a podal jsem mu ruku a on mi jí opětoval. ,,Díky ale bylo to prakticky nerozhodně." usmál se. Pak jsme se už zase vraceli domů a Daniel začal dělat večeři. Chvíli jsem si četl nějakou knihu kterou jsem si od něj půjčil. ,,Tak pojď večeřet knihu si pak dočteš" Tak jsem šel a on udělal rizoto. Bylo vážně dobré. ,,dobré" ,,Tak to jsem rád" Pak jsme si zase vzali pyžama a vyčistili zuby a šli si lehnout. Chvíli jsme si povídali a pak usnul ,ale já jsem nemohl. Vstal jsem a došel k svojí bundě a vzal si do ruky fotku na které jsem já a Paula a šel si lehnout a zase jsem začal brečet ale snažil jsem se potichu aby jsem ho neprobudil. Potom jsem tu fotku zase vrátil nazpátek a doufal jsem že přestanu brečet ale nešlo to pořád jsem brečel a pak jsem ucítil že se trochu pohnula postel a vedle mě se ozvalo. ,,Je ti dobře ?"

Snad se vám další kapitola líbila ! :D (zase ty čárky sorry xD)