Calum's P.O.V.
Po lehčím tréninku jsem skončil ve sprše. Přemýšlel jsem. Světe, div se, já to taky umím! Přemýšlel jsem nad zítřkem. Nad mým rande s Jodie. Kam ji mám vzít? Restaurace? Pláž? Vážně nevím.
Vylezl jsem ze sprchy s ručníkem omotaným kolem pasu a šel se obléct. Sbalil jsem si věci a dříve než "naše hvězdička" Hemmings vypadl. Loudavým krokem jsem šel zpátky na kolej. Když jsem byl před budovou internátu všiml jsem si, že Jodie stála u jejího okna a četla si papír, který svírala.
Pousmál jsem se a vešel do internátu. Vyšel jsem schody do druhého patra, kde bydlela Jodie. Našel jsem její pokoj 7B a zaklepal.
"Moment," zavolala. Opřel jsem se o zeď vedle futer a vyčkal. Dveře se otevřely se zavrzáním a vykoukla ven červená hlava, Jodiina hlava.
"Ahoj kopačko, co potřebuješ?" na jejím obličeji se rozzářil velký úsměv.
"Chtěl jsem vidět svoji... spisovatelku," nevinně jsem pokrčil rameny.
"Tvoje spisovatelka napsala nejhorší věc, kterou kdy mohla sesmolit," povzdychla si a za ruku mě vtáhla do pokoje. Nikde nikdo nebyl, ale hrálo tu rádio, ze kterého se linula písnička Always od Bon Jovi.
Tašku jsem položil na zem, abych ji pořád netahal. Chytl jsem Jodie kolem pasu a pohupoval se s ní do kolečka. Její ruce obmotaly za mým krkem a s hlavou, kterou si položila na mém rameni, jsme spolu tančili ještě na dalších pár písniček.
"Kopačko, nechceš si přečíst mou práci a zhodnotit jí? Pochopím, když nebudeš chtít," podívala se na mě. "Tak mi předveď tvou práci. Tvůj kritik to posoudí," pustil jsem ji a sedl si na její postel. Podala mi papír a sedla si vedle mě. Objal jsem ji kolem ramen a začetl se do její práce. Celou dobu si Jodie hrála s mými prsty.
"Myslím si, že tohle je zatím nejlepší práce, kterou jsem kdy četl," podíval jsem se na ní."Když myslíš, tak už to předělávat nebudu," usmála se a papír mi vzala. Položila ho na stolek u postele a objala mě.
"Co budeme dělat teď?" zeptal jsem se ji. "Objímat se," zamumlala mi do hrudi.
"Vážně? Nechceš se třeba podívat na nějaký film?" pohladil jsem ji po zádech. "Asi ne, mě se líbí tohle," podívala se na mě. Usmál jsem se na ní a rty jsem otřel o její nos. Zčervenala. Takovej roztomilouš. Zavrtala mi hlavu do krku. Její dech mě lechtal na krku.
"Víš, nechci tě nějak vyhazovat, ale už bude večeře, no a já už mám celkem hlad," zamumlala. "Jsi krutá, mojí společnost bys vyměnila za jídlo. Ranila si mé srdce," zakňučel jsem a falešně se rozbrečel.
"Ty si pako, viď?" zasmála se. "Curtis, važ slova," shodil jsem ji pod sebe. Ruce jsem si zapřel u její hlavy a sklonil k ní hlavu. Stěží zadržovala dech a její oči sledovaly každý můj sebemenší pohyb. Sklonil jsem se ještě níž a chystal se jí políbit, ale zazvonil mi mobil.
Zavrčel jsem a svalil se vedle Jodie. Vytáhl jsem mobil a podíval se, jaký kokot mi napsal zprávu zrovna teď.
Jack: jdeme na večeři, kde jsi?
Chloe's P.O.V.
"Tak co odepsal?" zeptala jsem se Jacka, poté co odeslal Calumovi zprávy, že jsem se rozhodli zajít na večeři.
"Odpákoval mě." zrazeně zvedl pohled z jeho displeje a povzdychl si nad odpovědí našeho kamaráda, kterou mi ukázal. Jde vidět, že Calum dělá něco rozhodně zajímavějšího, když nešetřil sprostými slovy.
"Panebože." zaraženě jsem se uchechtla se zakroutila hlavou. "Tak půjdeme asi sami." zakřenil se Jack, přistoupil ke mě blíže a omotal svoji paži kolem mého pasu.
"Wow, zklidni se Romeo." zachichotala jsem se. "A proč?" hravě nadzvedl jedno obočí a zesílil stisk na mém boku. "Dobře, ale bok mi umačkat nemusíš." jemně jsem sykla a snažila se ho gestem donutit aby povolil.
Když jsme přišli do restaurace jsem si sedli k volnému stolu. Jack hned zaujatě spustil o tom jak se konečně těší na jídlo, protože od oběda nejedl. Protočila jsem nad ním oči a uchechtla se. Jack je skvělý společník se kterým se nikdy nenudíte. Pokaždé vymyslí nějakou koninu, kterou nelze odmítnout. Popravdě si nepamatuji, kdy jsme podnikali něco normálně dospělého. I když jsme teď jako normální dospělí na večeři, tak zdání může klamat, ale ten zvrat ještě přijde.
Po příchodu číšníka jsme si rovnou objednali jídlo, které si tu obvykle dáváme. Napila jsem se ze své sklenice s vodou, když v tom řekl nějakou hloupost a já málem vyprskla vodu před sebe, tedy na něho. Poslala jsem mu nenávistný pohled, když po tomto malém incidentu na nás spočinuly některé páry očí patřící hostům sedících okolo nás.
"Zaplatíme."oznámil číšníkovi, který zrovna odnášel prázdné talířky z našeho stolu. Za chvíli se vrátil s účtem, který jsem chtěla zaplatit ale Jack mě předběhl. Vytrhl mi účet z ruky a pohotově dal číšníkovi nějakou sumu, ze které nechtěl ani zpátky.
Vyšli jsme z restaurace a Jack omotal opět ruku kolem mých boků. "Je ještě docela brzo. Půjdem ještě k nám?" zavrněl mi do ucha a já s radostí přikývla.
"Budeme hrát Outlast?" zaškemral když jsme dorazili ke kolejím. "Víš, že tu hru nesnáším." zasmála jsem se a záporně zakývala hlavou. "Ale no tak Chloe, nebuď posera." protočil očima a přistoupil ke mě blíž. "Prostě ne." dupla jsem si a založila ruce na hrudi. Nebudu hrát nějakou hru, u které jsem posledně dostala málem infarkt. "Tak to budeme muset udělat jinak." mykl rameny a přehodil si mě přes rameno. "Sakra Jacku pusť mě." s pobavením jsem na něho křikla a bouchla ho několikrát do zad, ale to zapříčinilo jen to, že trochu začal kroutit a já sebou házela jako pytel brambor.
Někdo nás blízko laškovně pískl směrem k Jackovi, když uviděl, že někoho tedy mě nese přes rameno. Natočila jsem hlavu tím směrem a uviděla hravě se uculujícího Zacka se zdviženým palcem k Jackovi, který mu poslal palec zpátky. Ale vedle Zacka stál Luke, který nevypadal moc rád to co právě vidí. Protočila jsem k němu očima a otočila hlavu zpátky. "Polož mě na zem." přikázala jsem mu nepříjemně. "Proč, nelíbí se ti to?" uchechtl se a pokračoval v chůzi dál. "Prostě mě dej na zem Jacku." ohnala jsem se. "Fajn." odpověděl nepříjemně a postavil mě konečně na zem. "Jdeme teda?" nadzvedl obě obočí a nabídl mi rámě. "Jasně, že jdeme." šťastně jsem se uculila, rámě přijala a my pokračovali do jeho pokoje.
ČTEŠ
Rivals | l.r.h. x c.t.h.
Teen FictionŽivot vysokoškoláků, mezi kterými jsou dva rivalové, kteří se nenávidí. Bojují proti sobě každý fotbalový zápas a teď? Budou zápasit o srdce dvou dívek, které jen tak snadno nezískají.