NEMÁŠ NA VÝBĚR [Avengers]

10. ...potřebují záchod.

BLACKIE

"Proč si sem vlastně přišel?" seděla jsem na zemi u zdi a opírala se hlavou o Ryanovo rameno při pití horkého čaje, protože Ryanovi při šeptání omluv málem selhal hlas. Tmavé vlasy mě polechtaly na obličeji jak ke mě Ryan otočil hlavu. Zvedl ruku a neposedné pramínky mých blond vlasů mi zastrčil za ucho, tentokrát jsem neucukla.

"Potkal jsem jednoho dost zvláštního kluka. Ptal se po tobě, a já se o tebe malinko bojím." Uchechtla jsem se nad jeho chabou výmluvou.

"Ty jsi mě chtěl vidět.." zašeptala jsem jako malá a zahrabal jsem se mu pod paži. Vždycky jsem se tam cítila líp, už od doby co zabili tátu.

"Možná .." zamumlal tajemně a položil si svojí hlavu na tu mojí. Dělali jsme to takhle vždycky když jsme se pohádali, ani jsem nezaznamenala že jsme to udělali znova. Myslím usnutí v objetí.

BARTON

"Steve. Mi. Rozbil. Pohovku!"
Ozval se řev z obýváku, bylo to slyšet až do mého pokoje. Já jsem říkal že se Tony nebude radovat.

"Pane uklidněte se, zvyšuje se vám tep." ozval se JARVIS a já se tiše uchechtl.

"Kušuj JARVE, kde je Rogers!" zařval Tony znovu a nejspíš do něčeho praštil. Celým domem se rozléhala ozvěna, Tonyho nadávání taky muselo být slyšet dost daleko. Pak z ničeho nic přestala jak ozvěna rány, Tonyho nadávání a nespokojeného brblání a nahradil je spokojený klapot bot.

"Myslím že se vydal ven na pláž. Prý máte menší problém." ozval se unavený ženský hlas a já okamžitě věděl komu patří. Sáhl jsem do své skříně a navlékl jsem na sebe šedé triko, když jsem tam uklízel vršek svojí uniformy zavadil jsem o toulec se šípy a vzpomněl jsem si na láhev kterou jsem Tonymu ukradl. Asi není nejlepší čas na to mu to připomenout.

Vyrazil jsem ze dveří s nově nabitou energií. Wanda by mohla výrazně pomoc vystopovat barvooděnce a pomoci ho zatknout, zavřít, nebo něco takového.

"Dobré ráno čarodějko." zazpíval jsem si hned jak jsem Uviděl Wandiny vlasy, na to kolem mě prosvištěla bledě modrá záře.

"Vy dva, nejste náhodou dvojčata?"
zamumlal si nevrle Tony, ale zdálo se že Wanda a Pietro se skvěle baví. Uvolnil jsem svoje svaly a šel oba dva patřičně přivítat.

***

Jako tradičně jsem seděl na gauči, vedle mě Natasha a za gaučem se nad Natashou usmíval Bruce.
Vedle Natashy si přisedl Pietro a vedle Pietra si sednul Thor. Ten zabral snad nejvíc místa.

Nakonec do místnosti přiklusala Wanda se spokojeným výrazem ve tváři. "Kde si byla sestřičko ?" Zeptal se pohotově blonďák a Wanda se od srdce zasmála.

"Víš bratříčku, i hrdinové potřebují na záchod."