Dramione (DOKONČENÉ)

V obětí

                                                                                         DRACO
Seděl jsem v otcově pracovně v našem sídle když vešel dovnitř.

,,Synu" řekl a poté se na chvilku odmlčel.

,,Jsi můj syn doufám, že jsi ne pokazil ten plán." 

Oh ano otcův plán zabít Miu. Ne. Nikdy. Otočil se ke mě zády a já vytáhl svou hůlku. 

Avada kedavra! Zakřičel jsem. Po tvářích se mi hrnuly slzy. 

Narcissa přišla dovnitř,obličej měla plný podlitin a modřin od otce, který ležel na zemi mrtev. 

Otočila se ke mě a slabounkým hlasem jemnějším než samet řekla: ,,Bude to tak lepší Draco...pro nás oba." 

A měla pravdu. Otočil jsem se k odchodu a řekl matce, že odjedu a pojedu rovnou do bradavic.

,,Napiš mi Draco " řekla s úsměvem který snad nemohl být víc nuceny. I přes to jsem ji ho o platil a přikývl.

 Pojedu teď za Miou a vyřeším to. Miluju jí,proč mi to nedošlo už dřív. Byl jsem zlý.

 Nasedl jsem do autobusu a jel dokud jsem nebyl na místě. Otevřeli mi dveře dva moc milí lidé. 

,,Hermiona je u sebe v pokoji jsou to první dveře vlevo" řekla mi její matka.

 Vyšel jsem krátké schody a zaklepal. 

,,Nechci čaj mami!" Ozvalo se ostře z pokoje. Šel jsem dovnitř bez pozvání. Jakmile mě uviděla začala se šoupat v zadní straně pohovky s jemným květinovým vzorem na které seděla. 

,,J-j-já.....nic jsem nikomu neřekla" vytáhla svou hůlku.

HERMIONA

Ruka ve které jsem měla hůlku se třásla. Nedokázala bych ho porazit, alespoň ne v této pozici. 

Draco ale svou hůlku netasil. Pomalu jsem se zvedla s hůlkou pořád vztyčenou vpřed. Nic neřekl, jen ke mě přišel a pevně mě sevřel v kamenném obětí.

 Nejprve jsem se chtěla vyprostit , ale rychle mě to přešlo a položila jsem svou hlavu na jeho rameno. Začala jsem nasávat jemnou levandulovou vůni která vycházela z celé jeho osoby. 

Čas plynul a my si sedli na měkkou pohovku. Neodtáhl se ode mě jen mi zašeptal do ucha slova omluvy. 

,,Promiň, nechtěl jsem tě" odmlčel se a pak pokračoval. ,,Vylekat. Můj otec..já....ho zabil...a moje matka." Odmlčela jsem ho lehkým.

,,pššt!"odtáhla jsem se od něj , ale ne moc daleko. 

,,Pověz mi to postupně." Díval se na mě a já jeho obličej skoro nepoznávala. Byl plný bolesti,strachu,štěstí a něčeho co jsem nedokázala popsat. Nebyl to obličej Draca Malfoye který jsem znala, ale líbil se mi. Opatrně jsem uchopila studenou kůži jeho ruky. Nevěděla jsem co mám dělat. 

Draco se podíval do mích očích a já zjistila že se trošku usmívá. 

,,Začalo to tím že jsem matce napsal dopis ve které se psalo o" mírně zčervenal a na jeho bíle pleti to nechávalo jisté známky ,ale  pokračoval dál. 

,,O tom že asi chovám city ..." usmála jsem se ,, ke mě ?" dopověděla jsem za něj. Usmál se a já poprvé viděla jeho bílé zuby. Byli seřazené velmi úhledně na místa kam patří a barvou by mohli svítit, zmizeli ale když začal znovu vyprávět.

 ,,Dopis našel Lucius a také odpověď od matky kterou chtěla poslat. Stálo v ní, že nezáleží kdo jsi, ale že tě miluju. Otec jí mlátil a mučil a mě napsal že jí zabije pokud neudělám to samé já s tebou. Nemohl jsem, to asi chápeš ."

Nemohla jsem se nabažit hlasu kterým mluvil, ústy které neženě otvíral,ani dotyku chladné sametové pokožku kterou jsem držela  ruce.  

Všimla jsem si že za okny se stmívá a tak jsem dál poslouchala příběh.

,,Jel jsem o prázdninách do Malfoy Manoru a tam ho ......zbil a s matkou to zamaskoval ." Díval se na mě mučeneckým pohledem a čekal co udělám. Pevně jsem ho objala.

,,Co je lepší pro  tebe je i pro mě." Seděli jsme naproti sobě na malé pohovce a pomalu se nakláněli blíž dokud jsem na obličeji necítila jeho dech. 

Voněl po mentholu. Zanedlouho jsem na svých rtech ucítila ty jeho. Byli chladné a hebké jako něco co jsem dosud nepoznala. Odtáhl se a vstal. Tvoji rodiče by asi nebyli rádi kdybychom přijeli pozdě co školy" usmál se a já se podívala na hodiny. 

,,Asi ne" přitakala jsem. A tak jsme se oba vydali na cestu do bradavic.