Dramione (DOKONČENÉ)

Silní a silnější

DRACO

Sedli jsme si do volného kupé a čekali až se vlak rozjede. Ležela s hlavou na mém klíně. S rázným pozdravem do kupé vešla Pansy. ,, Co tady děláš s tou špínou ?" zeptala se s pohrdavým úsměvem. Shlédl jsem do jejích očí a letmě jí políbil na rty. Pak vzhlédl na Pansy a usmál se na ní , vyhrál jsem. Podívala se na mě pohledem a já jsem dobře věděl že mi je jí líto. Když za sebou zavřela dveře kupé shlédl jsem na Miu. Začal jsem výskat krásné jemné vlasy, které voněli po malinách. Vtisk jsem další polibek do jejích vlasů a viděl jak se začervenala. ,, Draco?" zeptala se a růž z jejich lící pomalu vymizel. ,,Ano ?" zeptal jsem se. ,, Chybí ti tvůj otec?" Nemusel jsem se ani zamýšlet nad odpovědí. Nebyl jsem na ní naštvaný ani to nešlo. ,,Ne Mio, nechybí. Málem zabil mojí matku chtěl zbít tebe a to ani nemluvím o lidech které neznám. Nechybí mi a nikdy nebude."  Dlouho jsme tam jenom seděli a dívali se na sebe. Miluju jí. ,,To je mi líto " řekla Mia. ,,Nemusí vážně ne nikdy jsme si nebyli blízcí." Dojeli jsme do bradavic a tak se posadila a šla za nebelvíry.

HERMIONA

Nikdy jsem Draca takhle neviděla vyzařovalo z něj štěstí a já byla šťastná s ním. Nikdy nebudu mít dost pohledu do jeho šedých hlubokých očí, a taky nebudu nabažená krásných plných rtů pod kterými se jako perli lesknoucí ,úhledně srovnané zuby. Každý dotek jako by byl něco víc jako bych nikdy nechtěla opustit pevné obětí jeho rukou. Přišla jsem za Ronem a Harrym. ,,Ahoj" pronesla jsem hlasitě a Ron se na mě podíval pohledem který mě bodal u srdce. Odešel nikam se svými bratry. ,, Co se stalo Harry?" zeptala jsem se přímo. ,,Viděl tě s Malfoyem a Pansy." Řekl to jako by mi to mělo dávat rozum, jako by to byla nějaká samozřejmost. ,, Mio,vždyť víš jak moc tě má rád.Vidět tě s Malfoyem ,právě s Malfoyem mu nedělá dobře." zamyslela jsem se nad tím co mi Harry řekl a došla k názoru že není nad čím přemýšlet. ,,A co ty Harry ?" zeptala jsem se znovu a Harry se usmál. ,,Jestli jsi s ním šťastná ? Proč ne ?!" Do hradu jsme došli mlčky a šly se ubytovat před večeří. Byla jsem šťastná , alespoň na chvilku ano. Čekala jsem na schodišti abych mohla jít s Dracem když se přede mnou mihla Pansy. Upustila papírek a já ho zvědavě zvedla. ,,Přibliž se k němu a zabiju tě!" psalo se na něm. Sedla jsem si a myslela že omdlím. Slyšela jsem Draca jak na mě mluví ale nevnímala jsem jen jsem pevně sevřela papír v ruce jako bych ho chtěla rozdrtit. Kolem mě prošla Mcgonagallová ,, Pane Malfoy doprovodíte prosím slečnu Grangerovou do jejího pokoje?" viděla jsem jak Draco přikývl a hned jak odešla mě vzal do náručí jako bych nic nevážila a odnesl mě do pokoje.Tam mě položil na postel a všiml si že brečím. ,,Co se stalo ?" zeptal se a já neměla v plánu odpovídat jen jsem silněji zmáčkla papír a cítila jak se mi vlastní nehty zarývají do kůže a z ran teče horká krev. Podíval se na moji ruku a já začala plakat ještě víc. ,,Dej mi to prosím zlato." zavrtěla jsem hlavou a on mi papír prostě sebral. Hned jak si ho přečetl přiběhl ke mě a pevně mě objal. ,,Nikdy ti neublíží, neboj se ." Další slova útěchy se ztrácela a pomalu vymizela jak jsem se nořila do říše snů.