Dipper a Mabel se po třech letech konečně vrací na léto do Gravity Falls, kde na ně čekají jejich přátelé, známá místa a vzpomínky.
Dipper ví, že ještě zdaleka nerozluštil všechna tajemství městečka, a jelikož Fordovy deníky byly zničeny, rozhodl se...
Dippera probral houpavý pohyb sem a tam. Bolelo ho celé tělo, v puse měl sucho jako na Sahaře a nohy i ruce mu bezvládně klimbaly po směru pohybu. Zasténal bolestí a pootevřel oči. Chvíli musel mrkat, aby se jeho viděné ustálilo a dokázal zaostřit. Když se mu to povedlo, viděl pod sebou jen zem a pár nohou, které patřily tomu, co ho nesl.
Dipperovi to pár sekund ani nepřišlo znepokojivé, protože měl strašnou chuť zase svá víčka zavřít a pokračovat v blahodárném spánku. To až potom sebou cukl a chytil se ruky, které ho svírala pevně kolem pasu, jak si ho neznámá bytost - co napoprvé považoval za člověka? - tiskla ke svému boku, aby jí v chůzi nepřekážel.
Dipper sebou začal mrskat, jako by mu šlo o život. "Pusť mě! Pusť-!" Křičel při tom i přes vyschlá ústa.
"Nekřič jak malý, prosím. Teda pokud nechceš jít konečně po svých" Přerušil ho hluboký, ale velice příjemný hlas. Dipper už se nadechoval, že něco řekne, ale v tom ho to trklo.
Měl by být mrtvý. Stál proti Noční můře, Bill byl v bezvědomí a dál už si nic nepamatuje.
Dipper trhnul hlavou do boku a zahlédl zlatavé odlesky Billova saka, z druhé strany cizincova boku. Neznámý ho nesl stejně jako Dippera, jenže Démon snů nevypadal, že by se měl někdy brzy probudit. V koutku Dipperovy mysli se ozvaly obavy, ale mladý Pines si je nepřipouštěl. Zvlášť, když tu byl fakt, že je to Bill Cipher o koho měl starost.
Jelikož byl moc unavený vzhlédnout cizincovi do obličeje, prohlédl si ho alespoň pozorně od pasu dolů *nic úchylného <3 xD - pza*
Bylo to lidské tělo. Nebo to tak Dipperovi alespoň přišlo. Dotyčný měl na nohou vyleštěné černé polobotky a vyžehlený fialový oblek, nebo alespoň kalhoty od něj. A taky byl vysoký. Protože Dipper byl dost vysoko nad zemí.
"Co tu dělám?" Zeptal se Dipper nahlas a rozhodl se pro taktickou věc, a to, že se nebude snažit vymanit z druhého sevření a vysilovat se. Vypadalo to, že je nechce mrtvé a to bylo zatím dostačující.
"To by mě taky zajímalo. Lidské návštěvy tu nemíváme zrovna často. Pak mi to vysvětlíš"
"Ehm? Hodláte nám nějak...ehm...ublížit?"
"Billovi určitě ne a tobě? No...podle toho, jak jsi ho táhnul s sebou ti na něm záleží a tak jsem si řekl, proč ne? Kromě toho, Mirai se líbíš"
Dipper už měl na jazyku peprnou poznámku o tom, že Bill je démon a na démonech mu určitě nezáleží, ale včas se zastavil, aniž by ji řekl. Musí pamatovat na to, že je v Nightmare realm, domově démonů. A tenhle chlap asi taky úplně člověk nebude. Byla by pitomost něco takového říkat. Zatím. A taky protože...
"Kdo je sakra Mirai?" Zašeptal. Víc sám pro sebe, než pro podivína, co je nesl, ale on to stejně slyšel.
Z jeho rtů vyšlo vysoko položené, uši drásající písknutí a vedle nich se zjevil ohromný stín. Dipper sebou škubnul. Je to Noční můra! Strachy strnule zaťal prsty do mužovy ruky. Když se ani po pár sekundách nestalo nic nebezpečného, Dipper překvapeně nakrčil obočí a zíral na Noční můru, které mu oplácela pohled tím okem, co bylo nasměrováno jeho směrem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
