Butterfly »» Cameron Dallas

13.

,,Erin?" promluvil na mě cizí, ale přitom tak známý hlas.
Otevřela jsem oči a zvedla se ze země. Chvilku jsen váhala jestli se mám otočit, ale i po dlouhém přemlouvámí jsem to udělala. Zase si tam stál ty.

Byl jsi ozářený slunečními paprsky a tvé oči jen zářily.

,,Ahoj Er." usmál ses a sedl sis vedle mě.

,,A-ahoj Camerone." vykoktala jsem ze sebe.

,,Máš se fajn?"

,,Měla bych?"

,,No tak asi podle všeho fajn nemáš."
Podíval ses na mě a já s na tebe usmála.

,,Děje se něco Er?" zeptal ses mě vážnějším tónem hlasu.

Ano něco se mi děje Camerone. A to něco jsi ty.

,,Neřeš to. Radši už půjdu." usmála jsem se na tebe a zvedla se.

,,Tak třeba zítra ve škole. Měj se hezky Erin." zvedl ses, a když jsi odcházel, letmo ses dokl mé ruky.

Moje oči zářili jako prskavky ve tmě.