Butterfly »» Cameron Dallas

29.

,,Jsen hrozně rád, že jsi nastoupila do toho auta. A jsem rád za to, že mi věříš."

Jen jsem se otočila a usmála se.

,,Pojď. Tohle není první, ani poslední místo, kam dneska půjdeme."

Slezli jsme z kraje střechy a sešli jsme schody.

Otevřel jsi mi dveře jako pravý gentleman a já s úsměvem nastoupila.

,,Kam jedeme teď?"

,,Nebuď zvědavá nebo budeš brzo stará. Ale cesta bude trvat tak hodinu a půl." nastartoval jsi auto a věnoval ses řízení.

Já jsem se jen divila tomu, co se mnou udělala jedna hodina s tebou.