TVD: Malá Gilbertová ✅

3. Kapitola

Bylo odpoledne a četla si jednu z mnoha knih z knihovny Salvatorů. Damon s Enzem a Bonnie se snažili vypátrat několik těch upíru co po ní měli jít. Damon apeloval, aby nevycházela z domu. V průběhu dne měla chuť ho neposlechnout, ale nakonec to neudělala. Chtěla, aby to co nejdříve vyřešili a ona se mohla vrátit ke svému ubohému životu. I když tak přemýšlela, musí si potom najít bydlení. Přemýšlela, že by změnila město....otázka zněla jestli by to k něčemu bylo a hlavně jestli do té doby přežije. Klepání na dveře ji vyrušilo z přemýšlení. Odložila knihu vedle sebe a šla pomalu ke dveřím. Vytáhla mobil a vytočila Damonovo číslo a otevřela.

O rám dveří se opíral Tony. Na tváři měl ďábelský úsměv.

„Ahoj, zlatíčko. Říkal jsem si kam si mi zmizela." Damon konečně zvedl mobil.

„Budu hádat, nudíš se a tak ses rozhodla, že mě budeš otravovat. Docela rušíš, snažíme se pracovat na-"

„Tony je tady." Utnula hovor a schovala mobil do kapsy.

„Volala si kavalérii? Škoda, že přijdou pozdě." Udělal krok v před, ale přes práh se nedostal. Narazil na neviditelnou bariéru.

„Ale no tak, vážně? Zlato, pozvi mě dál ať si můžeme spolu užít."

„Vypadám jako idiot? To se nestane." Nadechl se, ale jediné co mu z úst vyšlo, byla krev. Tony spadl bezvládně na zem. Za ním stál Enzo s jeho srdcem v ruce.

„Jeden problém si můžeme odškrtnout."

„Jo a dalších padesát připsat. Nemohl si ho probodnout? Protože tohle já uklízet nebudu." Ukázala na zvětšující se louži krve. Otočila se a odcházela.

„Prosté děkuji by stačilo." Zakřičel za ní.

...

Večer se za ní stavila Bonnie. Vtrhla jí do jejího pokoje jako vítr. Seděla na posteli a četla si knihu.

„Hoj, hoj, hoj, slyšela jsem, že je o jednoho upíra méně." Nat odložila knihu vedle na stoleček.

„Jo, ale ty mi pověz kolik jich po mě ještě půjde?" Bonnie si sedla na kraj postele.

„To ti neřeknu. Kouzlo co jsem prováděla buď nefungovalo nebo po tobě nikdo nejde."

„Co tím myslíš? Můžu odsud už odejít. Proč to Damon nezmínil, když pak přišel?"

„Já bych nepředbíhala. Proto ti to neřekl. Na podívej se na tohle." Podala jí štos papírů co měla v ruce.

„Co je to?"

„Všechno co místní vysoká škola nabízí."

„Bonnie, právě si řekla-"

„Vím co jsem řekla, ale taky jsem řekla ať nepředbíháš."

„Proč bych se měla zabývat místní vysokou? Když se tu nejspíš dlouho nezdržím? Navíc pochybuji, že by se to Damonovi líbilo, když na mě přepsal dům, abych měla bezpečné místo."

„Damona zpracuji. Prostě se na to koukni. Jakému oboru ses věnovala v Bostonu?"

„Anglické literatuře. Chtěla jsem učit."

„Chtěla?"

„Jo, vlastně chci nebo já nevím."

„Dobře, prostě se na to mrkni a uvidíš a dej mi vědět. A jak se ti tu žije?"