Back In Time (Malec FF- CZ)

10. Ples 3/3

Když vešli zpět do obrovského sálu, bok po boku, většina účastníků plesu se po nich ohlížela. "Magnus Bane s Lovcem stínů?" ozývalo se ze všech stran. Alec se cítil trochu trapně a tak se ohlédl po čaroději, jak reaguje on.

Magnus nad těmi tupci protočil očima "Moji drazí..." rozezněl se čarodějův hlas, načež přitáhl pozornost ostatních "...hleďte si svého, ano. Nejsem první a zcela určitě ani poslední..." otočil se a rozhlížel se po davu Podsvěťanů "...vím moc dobře, že několik z vás se tahá nebo tahalo se Stínolovci." přimhouřil oči a pár vybraným věnoval svůj pohled. Když si všichni začali hledět svého, vyrazil tam, kam se chystal a to pro drink.

Alec se musel zasmát. Tohle byl přesně ten Magnus jakého on znal. Došli k drinkům a Magnus jeden z nich podal Alecovi. Chvíli tam jen stáli a popíjeli. Ani nebylo třeba slov. Stačily ty vzájemné pohledy. "Magnusi Bane..." začal Alec a odložil sklenku zpět na pozlacený ubrus na dlouhém stole. "...smím prosit?" Natáhl k němu ruku a vyčkával na jeho reakci.

Magnus se zarazil, tohle nečekal. Chvíli na se na jeho ruku díval. Pak se rozhlédl kolem sebe a pak opět na Sebastiana, načež se usmál a odložil svůj drink "Samozřejmě." Podíval se mu do očí a vložil svou ruku do té jeho. Potom už se nechal odvést usměvavým Lovcem.

Když Alec odvedl Magnuse do půli parketu, pohledů od ostatních se jim dostavilo dvojnásobně, ale to ani jednoho z nich nezastavilo. Alec chvíli váhal jak má Magnuse chytit, nakonec s jeho pomocí mu lehce přiložil levou ruku na bok a druhou vložil do jeho dlaně. Magnus mu druhou ruku položil na rameno. Hudba hrála pomalu a přesně tak i tančili. Pomalu. Hleděli si do očí a pomalu kroužili po parketu, pod stálými pohledy ostatních z Podsvěta. Alec si uvědomil, že je to jeho úplně první tanec s ním.

Magnus si naprosto nevšímal všech těch lidí, kteří si na ně ukazovali. V tu chvíli pro něj existoval jen Sebastian. Tak se nechal vést po parketu nejistým mladým černovláskem a hleděl mu upřeně do očí.

Alec si užíval každou vteřinu tohoto tance. Nechtěl kazit tuhle krásnou chvilku mluvením, ale nemohl si pomoct. "Vím, že se opakuju, ale...vypadáš úžasně." Usmál se, ale neodtrhoval pohled od jeho očí.

Magnus se usmál "Děkuji...a musím říct, že i tobě to sluší." oplatil mu lichotku, kterou myslel vážně. Zkoumal jeho oči a pořádně ani nezaregistroval, že už hraje jiná hudba "Půjdeme na vzduch?" navrhl nakonec. Chtěl mít Lovce jen pro sebe, chtěl s ním být sám.

"Jistě." Souhlasil Alec a hned následoval Magnuse na balkon. Zavřeli za sebou a opět si stoupli až k okraji. Venku panoval noční čerstvý vzduch, ale zima nebyla.Byla krásná noc, obloha plná hvězd. Alec viděl, že má Magnus na kamenném okraji balkonu položené ruce a tak neváhal a automaticky mu na ruku, která k němu byla nebezpečně blízko přiložil tu svou. Jenže jí dal hned pryč, protože si uvědomil, že tohle není ten Magnus se kterým je držení za ruce při sledování noční oblohy na balkoně automatické. Takhle to má s tím v Brooklynu. Je těžké je od sebe rozlišovat. "Omlouvám se." Vyhrkl hned Alec. Nechtěl na něj tlačit.

Čaroděj se při tom doteku zachvěl, ale bylo to takové to příjemné zachvění. Takové to, když si strašně přejete, aby se ten dotek stal a pak se to konečně stane...Bohužel mu Lovec tento pocit neumožnil dlouho a Magnus pocítil značné zklamání, když svou ruku s omluvou stáhl "Nemusíš se omlouvat, mě to nevadí, pravě naopak." pousmál se, se stálým pohledem na noční oblohu.

Aleca to potěšilo, snad víc než cokoliv ten večer. Chvíli váhal, ale pak zvedl svou ruku a opatrně jí položil na tu Magnusovu. Na tváři mu vyběhl další úsměv, když Magnus ruku otočil nahoru dlaní a dovolil Alecovi vložit dlaň do té jeho. Alec otočil hlavu na oblohu plnou hvězd a tiše řekl. "Hvězdy jsou tak krásné."