Back In Time (Malec FF- CZ)

12. Společná noc

Poté, co čaroděj zamkl a nechal opět zmizet klíč, zamířil zpět do místnosti, kde se se Sebastianem nacházeli před tím. "Dáš si drink?" optal se čaroděj Lovce, když za nimi zavřel dveře.

"Ne, díky." Odvětil Alec a stále postával u dveří, pozorující každý čarodějův pohyb.

"Děje se něco?" optal se čaroděj a nalil si sklenku dobré whisky. Byl si jistý, že něco není v pořádku.

"Ne. Vůbec nic. Jen..." Udělal pár kroků směrem k čaroději. "...jen přemýšlím."

"Hmm..." čaroděj mírně zaklonil hlavu, aby Lovci viděl do očí "A nad čím? Smím-li se ptát."

"Třeba...co si myslel pod tím, že...ti zatím stačí něco menšího?" Alec svraštil obočí.

Magnus se zasmál "No...záleží hlavně na tobě, co jsi ochoten mi..ehm..dát." mrkl na něj a zahleděl se mu do očí.

Alec samozřejmě opět zrudl a nervózně se zasmál. "No víš, já ještě nikdy s...no...já.."

Magnus zvedl dva prsty před Lovcův obličej, aby mu naznačil, že nemá mluvit "Já to chápu..." pokýval hlavou a usmál se na něj "...nechci na tebe nijak tlačit." dodal ještě a pohlédl do jeho očí.

"Já vím." Kývl Alec s malým úsměvem. "Ale..." Udělal další krok k němu, aby si ho mohl k sobě přitáhnout a políbit ho na rty. "...myslím, že tohle mi jde dobře." Řekl, když se od něj na chvíli odtáhl.

Magnus se usmál a zahleděl se mu do očí "To ano..." řekl a nedočkavě se přitiskl na Lovcovy rty, které tak rád líbal. Ruce mu omotal kolem krku a užíval si Sebastianovy doteky.

Alec se vášnivě zabořil do těch příjemných rtů a rukami stiskl čarodějovy boky a aniž by věděl jak, našel si cestu pod jeho bílou košili a jemně přejížděl rukami po jeho holých zádech.

Magnuse trochu překvapil Sebastianův krok, ale rozhodně se nebránil, jen si teď nebyl jistý, co by měl dělat...samozřejmě věděl přesně co chce, ale nechtěl Lovce nijak vyděsit. A tak si užíval chuť jeho rtů a trpělivě čekal na jeho další krok, aby se mohl přizpůsobit, i když by z něj nejraději to oblečení strhal.

Aleca popadla silná vášeň, kterou už zažil s Magnusem před nějakým časem. Vychutnával si chuť jeho rtů a své ruce přesunul ke knoflíkům od jeho košile. Pomalu je rozepínal. Jeden po druhém. Když se mu umožnil pohled na čarodějovu odhalenou hruď, usmál se a sklonil se, aby mu na hebkou kůži mohl věnovat několik polibků. Nad sebou slyšel Magnusův spokojený vzdech a to ho potěšilo. Tohle samé už zažil s Magnusem v jeho době a ani tenkrát nedokázal zajít dál, teď tomu zřejmě nebylo jinak, takže byl rád, když se ozvalo to hlasité zaklepání na dveře. Odtrhl se od teď už nahněvaného Magnuse a udělal krok zpět.

Magnus si užíval každý jeho dotek a každý polibek, který ucítil a své kůži a když se pak ozvalo to zaklepání na dveře a Lovec přestal se svou činností, čaroděje to dosti naštvalo. Magnus se rozešel ke dveřím a cestou si zapnul knoflíčky, které mu Lovec tak dychtivě rozepínal "Řekl jsem, že mě nemáte rušit." téměř zavrčel na svou ochranku stojící za dveřmi. "Já vím a omlouvám se, ale dole máš klienta a prý je to naléhavé." Magnus protočil oči a následně se omluvně podíval na Sebastiana. "Když teď půjdu dolů za jedním klientem, počkáš tu?"

"Počkám." Kývl a sledoval jak odchází. Sesunul se na jedno z křesel a vydechl. Byl celkem rozrušený. Ze stolku vzal Magnusův drink a bez zaváhání ho do sebe vyklopil.

*******

Hodinu. Proseděl s tím klientem hodinu, možná víc. Když konečně přišel nahoru za Sebastianem, zasekl se ve dveřích "Ty...jsi pil?" optal se s pozvednutým obočí, když spatřil Lovce sedícího na křesle a nevypadal, že je úplně v pořádku.