cry baby; s. black

'watch me get big now'

sirius se najednou uprostřed věty zasekl a upřel pohled na někoho za mímy zády.

otočila jsem se a spatřila reguluse blacka, jak se opírá o stěnu a na rtech mu pohrává úškebek tak podobný, a přitom tak rozdílný siriusovo.

tenhle úšklebek je krutý a plný výsměchu. není to ten siriusovo, který je vždy plný pobavení a potěšení sebe samého.

regulus se odstrčil od stěny a přešel k nám.

"ale, ale kohopak tu máme? nevíš snad, že tohle je území zmijozelu?" řekl regulus, kompletně ignorující moji přítomnost.

ehm? nevychovanec

i když byl regulus o rok mladší než my a ano, byl vysoký a mohl měřit tak metr osmdesát, sirius byl pořád o dost vyšší s jeho sto devadesáti-něco centimetry. nemluvě o tom, že regulus byl hubený a neměl žádné svaly, protože byl chytač na druhou stranu sirius byl odrážeč a měl dost svalů, které mu slušely-

možná jsem se na něj koukala, když se převlíkal, když jsme byli spoutáni. kdo by se nekoukal?!

na regulusovi nebyl vidět ale vůbec žádný strach.

rozhlédla jsem se po chodbě, kde jsme stáli a uvědomila si, že jsme ve sklepení, kde mají společenku zmijozelové.

"ale, ale necheš držet hubu a zase vypadnout?" naparodoval sirius reguluse a dál se opíral ležérně o zeď.

"máš pro mě dárek?" ignoroval regulus siriusův výsměch, i když na něm už bylo vidět naštvání"budeš prý trávit vánoce s námy a i ona u nás prý bude" hodil regulus směrem ke mně hlavou a mrkl na mě. fuj. to mrknutí neušlo ani siriusovi, který se přestal opírat a vzpřímil se.

"to už nikdy nedělej" zavrčel, jako pes.

"a proč?" otočil se regulus na mě.

já se na něj nevinně usmála a začala si rozepínat horní knoflíky od mé košile.

regulus, evidentně spokejený sám se sebou mi začal zírat do výstřihu a přešel těsně ke mně.

zadržela jsem reflex zvracení a rychle a nenápadně jsem mu vytáhla hůlku z kapsy.

ušklíbla se, hodila ji siriusvovi, který jí bleskově chytl a prohodila směrem k regulusovi.

"protože se ti to nevyplatí" a zatáhla siriuse za ruku a rozběhli jsme se pryč.

"proč...běháš...tak-tak rychle" řekla jsem mezi nádechy a opírajíc se o sochu jednooké čarodějnice ke které jsme doběhli se siriusem.

nevím, proč jsme běhalia až sem.

"ani jsem se nesnažil" ušklíbl se a já protočila oči a zamulala "no jasně"

"a proč jsme vůbec tady? pochybuju, že se tu otevře nějaká chodba vedoucí do prasinek" nadhodila jsem a konečně se napřímila.

sirius se jenom uchechtl, vytáhl hůku, poklepal jí na sochu a pronesl "dissendium"

"co to sakra meleš?" zvedla jsem jedno obočí, ale on si dal prst před pusu a rukou naznačil ať se koukám na tu sochu.

koukla jsem na sochu ve které najednou byla díra do které sirius bezmyšlenkovitě skočil.

vždycky jsem veděla, že je to blázen a ukvapený idiot, ale merline proč to udělal?!