cry baby; s. black

'when all the shadows almost killed your light'

tak jo. být několik hodin zavřená se siriusem blackem v jednom pokoji je peklo, protože pořád mele. neustále o něčem mluví a skoro mezitím nedýchá....což mi připomíná davinu a před tím než mě začnete soudit, tak ano, vím že je to trochu patetické, ale prostě mi chybí.

až přijedu zpět do školy určitě se zastavím u jezera, kde měla pohřeb.

ale dost tohohle sentimentu a smutku, právě držím v rukou knihu, která se jmenuje 'zvěromázi a jak na to' a mám silný pocit, že patří do školní knihovny do zakázané sekce.

"hej, sklapni nachvíli a řekni mi kolik je hodin" odhodím knížku za sebe a podívám se na siriuse, jak se tváří napůl uraženě.

"poslouchala jsi mě vůbec?" zafuní a já zakroutím hlavou nacož sirius protočí oči"a tebe si mám vzít"zamumlá a já ho probodnu pohledem.

"za pět minut dvanáct" podívá se na své hodinky"proč?"

"protože za pět minut máme být dole na obědě" oznámím mu a vyskočím z postele.

"dojdu si pro oblečení, doufám že už tam ten úchyl nebude, a pak se vrátím sem, protože si nejsem jistá kudy do jídelny" oznámím siriusovi přes rameno a vyjdu z pokoje.

jakmile stojím na chodbě podívám se dolů přes zábradlí a zjistím, že už několik rodin odchází a jelikož netoužím aby mě možní smrtijedi vyděli v pyžamu tak rychle zalezi do mého pokoje, kde se bleskově převléknu do legín a bíle košile, kterou mám k uniformě, protože nechci blackovi nějak pohoršit. poté si udělám culík a rychle zase vyjdu z dveří, ale do někoho narazím.

"sakra siriusi, dávej pozor ty telecí hlavo!" křiknu aniž bych vzhlédla.

"já nejsem sirius" odpoví kluk se silným východním přízvukem.

"noahu!" rozleje se mi po tváři úsměv a obejmu ho.

"ještě jednou se ti omlouvám za včerejšek, sirius je prostě.....nevychovaný idiot" pokusila jsem se najít slova, které by vystihovaly siriuse, ale něco mi říkalo, že mu křivdím a při myšlence na něj mi orgány v břiše udělaly kotrmelec.

'hm, asi mám hlad' pomyslela jsem si a začala se znovu soustředit na noaha, který se usmíval

"každopádně, potřeboval si něco?" zeptám se ho a noah kývne.

"chtěl jsem se pořádně rozloučit, protože odjíždím zpět do bulharska a taky ti chci říct, že kdyby jsi mi chtěla napsat pošli sovu do kruvalu" vysvětlí a já se usměju.

"ráda jsem tě poznala" objala jsem ho ještě jednou a on mě se slovy "já tebe také" a s tím se mi ještě uklonil a přemístil se.

chvíli jsem ještě civěla na místo, kde předchvílí stál a poté se konečně pohnula a otevřela dveře do siriusova pokoje.

"tak už pojď!" křikla jsem do pokoje a z koupelny vyšel sirius v černých roztrhaných džínech, triku s nějakou kapelou jménem 'deep purple' a motorkářskýma botama. je evidentní, že už mu opravdu nezáleží na tom, co si o něm budou rodiče myslet.

"merline, co ti tak trvalo?" protočí oči a přejde ke mně.

"narazila jsem na noaha" odpovím a všimnu si, jak mu ztvrdne tvář a přimhouří oči.

"kretén" zamumlá a já do něj strčím a začnu scházet se schodů.

"pokud si správně pamatuju, tak to ty jsi ho málem zabil za to, že mi ukazoval svého ptá-vrabce" poznamenám fakt a on na mě dětinsky vyplázne jazyk.