Help me, please?! [CZ/SK, HP FF]✓

2. kapitola - Jiná doba, jiní lidé, jiné zvyky a nové trable

Stephanie:

Hleděla jsem zpříma do chladných očí neznámé dívky. Někoho mi připomínala, ale koho? Přeměřila jsem si ji nedůvěřivým pohledem. Nedívala se na mě o nic líp. Tohle bude ještě zajímavé.

,,Kdo jsi?" zopakovala jsem svou otázku se zamračením. Celá tahle situace mi připadala divná. Nacházela jsem se kousek od Bradavic, a přesto mi to tu připadalo vzdálené. Cítila jsem, že je něco jinak. Nemohla jsem si uvědomitt, co se stalo. V jednu chvíli jsem stála v lese a náhle jsem se octla tady. Ale nesedí mi do toho ten obraceč. Co s tím měl společného? Vždyť nedokáže přenášet na určitá místa. Dokáže nás pouze přemístit do jiné doby. Já ho ale nepoužila, tak kdo teda a v jaké době to jsem?

,,Ako vážne ? Som Wolfie Malfoyová. Ale teba som ti ešte nevidela," nakrčila jsem obočí. Malfoyová? Jakto že jsem ji nikdy neviděla? Rodinu Malfoyových znám, ale ji ne. Jak je to možné?

,,Malfoyová asi těžko. Draco nemá sestru," ušklíbla jsem se provokativně.

,,Prosím ?! Ja nie som jeho sestra. Som jeho dcéra. Ale ty mi akosi neodpovedáš, Bystrohlavčanka !" křikla.

,,Dcera? Ale to není možné? Jak můžeš být stejně stará jako já? Jsi z jiné doby!" mumlala jsem nevěřícně a zběsile se rozhlížela kolem sebe. Dostala jsem se snad do budoucnosti?

,,Odpovieš mi ?!" zavrčela nebezpečně.

,,Stephanie Brook," zaváhala jsem nad příjmením, které mám použít. Nechci, aby věděla, že jsem dcera Pána zla.

,,Teší ma. Tak a teraz by sme sa mali asi vrátiť. Aj ty si našla Jamesovu hračku do Rokvillu ?" optala se. Zarazila jsem se.

,,O čem to mluvíš? Já nejsem z tvé doby! Jsem stejně stará jako tvůj otec!" zasyčela jsem. Nic mi nedávalo smysl a začínala jsem být zoufalá.

,,Robíš si zo mňa srandu ?! O nie. Nie, nie, nie ! Zase ?! Nie, toto už nie !" zarazila se a začala hystericky vyvádět. Uchopila jsem ji za ramena a zahleděla se jí do očí.

,,Chceš mi říct, že nejsme v tvé době? A co myslíš tím zase?" civěla jsem na ni. Všechno se to komplikovalo a motalo do sebe. Co se to jen stalo?

,,Toto som už zažila ! Bola som v otcovej dobe ! Toto nie je dobré, ak som tu zas.... A prečo sa ma pýtaš na dobu ? Chceš mi povedať, že... ? Povedz, že si zo mňa uťahuješ !" vjela si rukou do vlasů a zběsile za ně zatahala. Přenesla jsem váhu z jedné nohy na druhou.

,,Můžu tě uklidnit, že to není moje doba. Ale jestli není ani tvoje, tak...kde to jsme?" svraštila jsem obočí a přemýšlela na plné obrátky. Musí existovat rozumné vysvětlení toho všeho.

,,Moment ! Ako ti môžem veriť ? Nie je to Thanatosin záložný plán alebo niečo také ? Nepoznám ťa a navyše je dosť podozrivé, že si tu so mnou," plašila. Práskla jsem se rukou do čela.

,,Thanatos? Nikoho takového neznám, sakra! Fajn nevěř mi! Můžeš si tu zůstat sama!" zakřičela jsem na ni. Měla jsem toho plné zuby. Všechno na mě doléhalo. Napětí rostlo. Jak je to teď v mé době. Ví otec, že jsem pryč? Hledá mě? Záleží mu vůbec na tom? A co matka, nebo mí přátelé? Ta nevědomost mě ubíjí!

,,Jasné, rovnako ako Ethan ! Nemám najmenší dôvod ti veriť. Poznám ťa sotva pár minút a tváriš sa ako samotný Merlin ! Ale poviem ti, že ja som si minulosťou prešla a nie len tou. Takže svoj plán vzdaj hneď alebo bojuj !" máchala pažemi všude kolem. Protočila jsem oči. Z dáli se ozval hlasitý dusot nohou. Ohlédla jsem se. Spatřila jsem skupinku studentů. Otevřela jsem pusu dokořán. V čele šel otec ve své lidské podobě. Vypadal na šestnáct let. Už asi vím, v jaké době jsme. Rychle jsem uchopila svou osinu za ruku a zatáhla ji za roh jedné z mnoha budov.