Konečně Bradavice

19 2 0
                                    

   Nicol byla na chvíli mimo. Zdálo se, že i hnědooký chlapec není zrovna při smyslech. Měl hnědé vlasy a svým způsobem připomínal Jaka. Po chvíli se však vzpamatoval a začal mluvit veselým hlasem. ,, Ahoj , já jsem Tom Pedrad a ty musíš být Nicol." ,, Jojo, to jsem já,  mimochodem máš pěkné jméno." usmála se na něj. On ji úsměv opětoval. Najednou se u nich objevila černovlasá žena ,, Ahoj, já jsem Victorie, říkej mi Vicky. Jsem tvoje nová učitelka a to ostatní asi víš." usmála se. Pak přišel i Zeke a představil se Tomovi. Poté se odebrali do svého kupé. Najednou se vlak rozjel a Nicol se vyklonila z okna, aby mohla pozorovat vzdalující nástupiště.
    Celou cestu se spolu bavili o všem možném. Nicol věděla o Tomovi, že pochází z kouzelnické rodiny a když mu nepřišel v jedenácti dopis, jeho mámu to strašně sebralo. Křičela, že nějakého motáka v rodině nechce, a tak ho poslala k jeho babičce. Když se však dozvěděla, že mu onen dopis přišel, rázem se z ní stal andílek a chtěla svého syna zpět. On ale o to už neměl zájem.
     Když ji to vyprávěl, bylo jí ho strašně líto. Dále o něm věděla, že rád hraje famfrpál na postu střelce, jeho oblíbenou barvu a takové ty základní věci. Taky měl podobně jako Nicol moc rád zvířata.  Obzvlášť Moma se mu líbila.
   Tom zase věděl, že Nicol pochází z mudlovské rodiny a dokonce mu řekla, jak ji trápila sestra.  Pak taky věděl, že miluje zvířata a čtení, již šestým rokem hrála na flétnu a jednou by si chtěla zahrát famfrpál.
  Když ji zrovna vysvětloval pravidla famfrpálu, někdo zaklepal na dveře od kupé. Tom je šel  otevřít. Stála tam žena s jidelním  vozíkem. ,, Dáte si něco miláčkové?" ptala se jich vlídným hlasem. Nicol si tedy koupila pět čokoládových žabek, které doposud viděla jen na obrázku a hnědovlasý kluk krabičku Bertíkových fazolek. Nejprve ochutnali fazolky. Nicol měla pár dobrých příchutí, avšak poté,  co snědla jednu, která chutnala jako zvratky, odmítala si vzít další. Tom se tomu hlasitě smál. Pak si však vzal vosk do uší a smích ho najednou přešel. Tomu se zas smála Nicol, až z toho spadla ze sedadla.
   Pak si ještě vyprávěli různé vtipy, tedy spíše Tom je říkal a dívka se tomu hlasitě smála. Když už ji z toho smání bolela pusa, někdo znovu zaklepal na dveře. Byl to Zeke a oznámil jim,  že jsou za chvíli v Bradavicích, a tak by si měli obléct povinné školní hábity. Oba se tedy ponořili do útrob kufru a za chvilku už vypadali jako opravdoví studenti školy čar a kouzel.
   Pak se Nicol zeptala hnědovlasého chlapce : ,, Do jaké koleje by si vlastně chtěl?" ,, Hmm... Já bych chtěl asi do Nebelvíru, ale ani Mrzimor by nebyl špatný. Na Havraspár nejsem zas tak chytrý a do Zmijozelu by mě nikdo nedostal." odpověděl jí. ,, Co ty?" ,, No, já bych chtěla asi taky do Nebelvíru, ale asi se tam nedostanu, protože jsem hroznej srab. Takže myslím,  že skončím v Mrzimoru." odpověděla mu s úsměvem.
   Za chvíli vlak opravdu zastavil, ale oni nemohli nic vidět,  poněvadž venku padal hustý sníh. Už se začali zvedat, když v tom k nim přišla Victorie. ,, Zůstaňte tu ještě chvilku, aby vás ostatní neviděli. Pak si tu nechte kufry." řekla jim a otočila se zpátky.
  Po deseti minutách za nimi přišel Zeke a vedl je ven z vlaku. Pomohl vzít klec s Momou a Tom zase vzal Jaka.
   Přes sníh Nicol viděla něco velkého, mávajíc na ně. ,, To je Hagrid, Bradavický hajný. Převeze vás na loďkách k Bradavicím." vysvětlovala Vicky. ,,Ale my poplujeme s vámi,  protože musíme kouzlem roztát led." dodal Ezekiel.
   ,, Nazdar Zeky a Vicky,  tak ste konečně tady.  Ten sníh je hroznej, musel sem hledat v tý vánici toho zatracenýho Muffina." řekl obrovský člověk a ukázal na velkého psa.  Nicol by řekla, že to je poloobr, protože jak se dočetla, obr byl asi dvakrát větší než Hagrid. ,,Vy ste určitě Tom a Nicol." dodal poloobr. ,, Ano, to jsou oni Hagride, myslím, že si budete rozumět,  protože Nicol zvířata miluje." řekl Zeke a mrkl na dívku. ,, To je vážně super, ale pojďme prosím, nebo zmrznu." ozvala se Victorie.
  A tak se tedy vydali k jezeru. Na břehu už stály loďky. Nejprve jeli Zeke s Vicky, aby rozmrazovali led,  za nimi Tom a Nicol a uzavíral to Hagrid s Muffinem.
  Jakmile sníh trochu přestal, naskytl se jim přenádherný pohled na magický hrad.......

Opožděná přihláška?! (HP CZ FF)Où les histoires vivent. Découvrez maintenant