„Ty mi do třídy posíláš dítě mého přítele!?" Vlétla jsem k Jonasovi do kanceláře a nikdy jsem víc rozzlobená nebyla.
„Jo. Je na tom něco špatně?" Bylo mu to viditelně jedno. Měla jsem chuť mu jednu vrazit, aby se laskavě probral. Vždyť mně to dítě musí nenávidět! Aby vám to bylo jasné, já jsem s Rickem chodila, už když byl ženatý. Tvrdil mi ale, že je právě v rozvodovém řízení. Ukázalo se ale, že s tou jeho ženou je. Já i ona jsme se o sobě dozvěděli tak, že jsem šla Ricka překvapit k němu domů a ona mi otevřela. Byla to docela temné noc. A ta malá holčička si mně pamatuje. Rick mně s ní totiž potom seznámil a ona si myslí, že jsem já ten důvod rozvodu jejích rodičů. Asi jsem, ale to sem teď nepatří.
„Jo, to sakra že jo! To dítě mně nesnáší!"
„Tebe někdo umí nesnášet?" Zeptal se celkem pobaveně, ale mně to ještě víc namíchlo.
„Jo. Ta malá holčička je na mně víc naštvaná, než já na tebe a ty tvoje úlety! A ještě něco! Na tu večeři s tebou nejdu ani za pět let!" Rychle jsem odešla, abych si tu večeři ještě nerozmyslela ale Jonas šel za mnou, plácl mně přes zadek a dal mi něco za výstřih a zase rychle zaplul do svojí kanceláře. Byla to vizitka té restaurace. Měla jsem pocit, že ho asi zabiju. Chtěla jsem si tu vizitku okamžitě vyndat, ale to už mi někdo poklepal na rameno.
„Ahoj zlato." Uslyšela jsem jeho chraplák. Rick.
Rychle jsem se otočila a políbila ho.
„Ahoj."
„Hele, vím, že je půlka semestru, ale Danu vyhodili z té předchozí školky a sem ji prý přijmete i se záznamy v rejstříku."
„No, normálně o tom rozhoduje Jonas, ale teď tady není a myslím, že už se stejně rozhodnul. Je přijata. Takže, já si ji převezmu a odvedu do své třídy. Uvidíme se večer na večeři." Dala jsem mu pusu na tvář a poslala ho pryč. Pak jsem se podívala na Danu. Kdyby pohledy zabíjely, jsem mrtvá. No, tohle bude dlouhý den.
*
*
Všechny děti už odešly domů a Danu si odvedla její matka. Začala jsem si balit věci do batohu, ale v tom někdo zaklepal.
„Dále."
Dovnitř vešel Rick. Měl kytici modrých růží.
„Omlouvám se, že jsem před tím tak dlouho nevolal. A chtěl bych se tě na něco zeptat." Než stačil něco říct, vrhla jsem se mu kolem krku a hluboce ho políbila. On se na mně hned vrhnul a přimáčkl mně ke zdi. Rychle jsem mu sundala džíny a on mně kraťasy i s kalhotkami. Sobě sundal boxerky, vniknul do mě a já mu dala nohy kolem pasu. Zatímco tvrdě přirážel, zvednul mi tričko tak, aby mi zakrylo oči. Začal něco hledat na mém stole a o toho neustále přirážel. Pak přestal a věnoval se jen mě. Najednou někdo zaklepal.
„Vydržte moment!" křikla jsem a rychle se zase oblékla.
„Ricku, padej do koupelny a nevylézej, než řeknu." Zašeptala jsem mu do ucha a strčila ho do koupelny.
„Dále!"
Dovnitř vešel Jony. Už na sobě ani neměl oblek. Byl jenom v triku a džínsech. V tom triku se mu rýsovali svaly ještě vice než normálně.
„Ahoj. Můžu pro tebe něco udělat?"
„Ano. Můžeš. Ale nebude se ti to ani trochu líbit."
„A nemůžem to probrat ve tvojí kanceláři?" Usmála jsem se na něj nervozně a vytlačila ho ze dveří až do jeho kanceláře.
„Tak, co jsi to chtěl probrat?"
„Víš, do města přijedou moji rodiče a oni by rádi viděli nějakou holku, se kterou jenom nespím. Ideálně vůbec. No, a ty jseš jediná holka, na kterou jsem to ani nezkusil."
„To má být kompliment?"
„Ano. To totiž znamená, že jsi pro mě dost důležitá."
„Tak dobře. Beru to."
Jony mně hned objal tak silně, že jsem zavrávorala a narazila zadkem do stěny. Měla jsem trochu zařízlé kalhotky a tak jsem se neubránila menšímu zasténání. Jony to bohužel slyšel.
„Hele, právě jsem ti řekl, že jsem to na tebe ani jednou nezkusil. Jestli chceš v tomhle našem přátelství bezúhonně pokračovat, tak mi tohle už nedělej." Zasmál se a dal mi pusu na tvář.
„Tak dnes večer?"
„Jo. V osm tě vyzvednu." Usmál se a mně bylo nějak moc teplo. Ale to muselo jen být tím vzrušením, co mi způsobil Rick.
ČTEŠ
Jako voda a oheň-ÚPRAVA
RomansaErica byla vychovávána velmi dominantníma rodičema a už od mala byla zvyklá na násilnosti a byla zvyklá poslechnout všechny na slovo. Teda, samozřejmě má všechno své meze. Od doby, co žije se svojí nejlepší kamarádkou Stellou, se přece jenom něco z...