část 2. - Jízda kočárem a Neliino zařazení

757 47 3
                                    


Ahoj, vítám vás u 2. Části příběhu. Pokud čtete i po tom co jste si dočetli tu 1. Část, tak vám gratuluji, že jste neumřeli nudou... :D a teď už k příběhu :*

Děvčata vystoupí z vlaku ,poté co se převlečou do svých hábitů, a zadívají se nahoru k hradu. Všechna okna vedoucí do Velké síně jsou rozsvícena. Ivet se usměje a hned se hrne k přistaveným černým kočárům. Lily ji následuje, ale po dvou krocích si uvědomí, že Nela pojede na lodičkách s prváky.

„Hodně štěstí, ať se dostaneš kamkoliv, jsme tu pro tebe." mrká na ni a objímá ji.

„Užij si to!" zavolá již shora kočáru Ivča.

„Děkuju holky." říká s upřímností v očích Nel a jde k mohutnému člověku jménem Hagrid.

Lily se snaží s obrem navázat oční kontakt. Povede se jí to hnedka a proto zvedne pravou ruku a začne mávat na pozdrav svému dobrému příteli. On zamává nazpět a teď už se musí věnovat prvákům se čtvrťačkou.

„Dělej Lil, než se rozjedou!" volá na svou kamarádku blondýnka.

„Vždyť už běžím ty hysterko." nastoupí Lily Evansová nahoru.

V tu ránu se ve tmě objeví čtyři kluci. Málem by zapomněli vystoupit z vlaku. Nakonec to ale stihli a dopínající si své černé hadry utíkají, aby našli volnější vůz. Celkem je ve voze 6 míst.
„Jamesi! To jsi nás vážně nemohl vzbudit dřív? Volné už... A hele! Ahoj, děvčátka moje!" nasazuje Sirius Black svůj svůdný pohled. Okamžitě a bez jakéhokoliv optání leze nahoru a sedá si naproti Ivetě.

„Blacku? A kdo ti dovolil si sem sednout? A nemysli si, že sem vylezou ti tví kamarádíčci! S tím vážně nepočítej, nebo..." to už ale Rudovláska nestíhá doříct, jelikož se kočár pomalu rozjíždí.

„Nerozčiluj se Lily, nestihli to." chlácholí jí její blonďatá kamarádka.

„Myslíš?" ozve se pisklavý hlas. Po schůdkách leze tlustý Peter, který zabírá svým obřím pozadím dvě další sedačky po Siriusově pravé straně.

Další lezoucí už není tak vtíravý. Je to Remus Lupin se svými hnědými načechranými vlasy a šedýma očima. „Je tu volno?" zeptá se trochu stydlivě své kamarádky Lily.

„Pro tebe jo, Reme." usměje se rádoby přívětivě zrzka. „Ale pro toho spratka, který se sem právě teď snaží dostat tu rozhodně místo není a nikdy nebude!" vyjede koukajíc do oříškových očí.

„Ale Evansová, nebuď netykavka!" řekne ublíženě a prohrábne si hnědou hřívu.

„Pokud brzo nespadneš, nerozbiješ si hlavu a nezůstaneš tu na věky věků, tak netykavkou budu." hodí po něm vražedný pohled.

Chlapec na oko zavrávorá a pak se zasměje. „To bych ti neudělal, kočičko! Tak dlouho bych tě tu samotnou nenechal! Prý na 'Věky věků'..." smějící si sedá na Blackovu pravou nohu. „Jak že se tedy jmenuješ blondýnko?" ptá se.

„Jmenuji se Iveta ty hňupe a tohle" rozmáchne se rukama „je náš kočár, jestli sis nevšiml!" říká výhružným tónem a založí si ruce na prsou.

„Ale noták!" snaží se je Sirius obměkčit. „Ivetituško, nejsi tu úplně poprvé, jak tak koukám, a tak bys mohla vědět, že je pocta s námi být v kočáru... Červíčku, ty tlusté prase nežer tu čokoládovou žabku!" rozkřičí se najednou. „samozřejmě to myslím z legrace, aby jste nebyly zase rozhořčené dámy." vezme do ruky Ivet pravačku a dává si jí k ústům, aby udělal jedno ze svých ohraných gest. Ivet svou ruku vytrhne a dá si jí ke své puse předstírající zívnutí.

Lily se zasměje. „Černoušku, vymysli si už něco jiného. Začínáš být, jejda ty už čtvrtý rok jsi, trapný jak sáňky v létě. Jdi se s tím svým egem léčit, než ti přeroste přes hlavu." mrká na něj posměšně a plácá si se svou nejlepší kamarádkou.

„Nebuďte takové, my si jen neměli kam sednout... Nevadí to tolik?" Sirius se umírní a kouká z jedněch očí do druhých. Trochu ho to ranilo a teď už se opírá o svou sedačku a kouká po míhajících se stromech.

„Tak promiň, ale kdybys tohle řekl hned při nalézání, možná bychom byly milejší." vysvětlila Ivet.

„Tak teď je čas na mou známou větu." řekne James Potter po pár minutách ticha ze strany všech, až na Petera, který se cpal různými kouzelnickými sladkostmi. „Co říkáš na rande,Ev..."

„To jméno nedopovíš, jinak si mě nepřej!" přeruší ho Lily s dalším vražedným pohledem.

Chlapec se chytne u srdce a ublíženě řekne „Au!" přičemž Rudovláska protočí očima.

Pár minut je zase 'ticho'. Prolomí ho znovu Potter. „Dořeknu to..."

„Grr! Ty vážně nevydržíš ticho? Už chápu proč nenavštěvuješ Bradavickou knihovnu!" Lily už celá rozčílená zakřičí.

Od té chvíle je ticho až do hradu. Mlčky také vystupují z vozu. Ve vstupní síni se rozdělují.

„Užij si zařazování, Lil!" objímá svou kamarádku Iveta.

„Ty taky! Pak se tu sejdeme po večeři, dobře?"

„Jasně!" pouští ji a vyráží ke stolu Havraspárských. Usedá ke kamarádce z pokoje. Jmenuje se Mia, je trošku silnější postavy, má hnědé vlasy s růžovými konečky a je z čistokrevné rodiny. Problém je ten, že Mia nemůže vystát Lily. Povídají si spolu o prázdninách, ale Ivet dává obrovský pozor, aby se o jisté Rudovlásce nezmínila.

Lily Evansová zatím míří ke stolu lvů. Nemá si moc kam sednout, jelikož dívky v její koleji jí doopravdy moc nemusí. Sedá si tedy kousek od třeťaček, které si povídají o novém lesku na rty. Dozví se, že ho lze koupit za dva galeony u slečny Malkinové. Lily ale toto téma vůbec nezajímá, a proto čeká až do Velké síně vejde profesorka McGonagallová.

Velké dřevěné dveře se otevírají a profesorka s prváky a Nelou se ocitají v síni s mnoha a mnoha světly.

„Teď budu číst vaše jména a vy postupně budete chodit sem za mnou nahoru. Sednete si na tuto stoličku. Poté vám nasadím na hlavu Moudrý klobouk, který vás rozřadí do našich čtyř kolejí. Jmenují se Mrzimor, Havraspár, Nebelvír a Zmijozel. Začneme tedy. První je Amanda Sletnová." Blonďatá dívka rozklepaně vstupuje na vyvýšenou část síně. Sedá si a podívá se na své budoucí spolužáky. Asi tak minutu jí říká něco moudrý klobouk, když už konečně vykřikne „Nebelvír!".

Od červeného stolu je slyšet obrovský povyk hlavně ze strany Pobertů. Ivet si nemůže pomoci a zakroutí nad těmi čtyřmi blázny očima.

Pak přichází na řadu spousta dalších prváků. Blondýnka je moc nevnímá. Vždy jen zatleská těm, kteří jsou v Havraspáru.

„Nyní nová čtvrťačka Nela Picchel. Přešla k nám z Krásnohůlek." řekne profesorka. Nela vydechne, aby si dodala odvahu a stoupá po schůdkách. Sedá na vratkou židličku. McGonagallová jí nasazuje klobouk.

„Páni, tak tady je to pomíchané! Máš obrovské vědomosti, to ano, ale na Havraspár to nevypadá. Tvá statečnost je obrovská, ale Nebelvír by také nebyla tvá kolej. Zelená ti nesluší ani malinko. Sice tvůj otec ve Zmijozelu byl a jsi čistokrevná, ale matka v tobě zanechala mnohem více vlastností, než tatínek. Nebudeš se na mne určitě zlobit, když ti řeknu, že jezevce máš moc ráda... Takže tedy, Mrzimor!" vykřikne a Nela se nestačí divit. Sedá si mezi tleskající studenty ve žlutém.

Díky za vsechny votes, comments a reads 😱💜

1.korekce- 25.4.2017
2.korekce- 20.5.2018

Neviditelná- HP FFKde žijí příběhy. Začni objevovat