Whom would I choose? |GirlxGirl| (CZ)

14. část - Upřímnost

,,Máš mě ráda?" zeptala se. V tu chvíli jsem zvážněla, protože to samé udělala i ona. Rozbušilo se mi srdce.
,,Samozřejmě, že mám," řekla jsem po pravdě.
,,Máš mě ráda víc než Lacey?"
Tak až teď jsem se cítila opravdu zaskočená.

Otevřela jsem pusu a chystala se něco říct, ale nic jsem ze sebe nemohla dostat. Půjdu na to pomalu a s upřímností: ,,Samozřejmě, že tě mám ráda, Nat."
Neubránila jsem se pohledu na její nádherně tvarované rty. Asi jsem se dívala moc dlouho. Nebo alespoň tak dlouho, že si toho všimla a vzala to jako znamení. Znamení toho, že se ke mně může pomalu přiblížit a políbit mě.
Několikrát jsem si představovala, že se tohle stane. Snila jsem o tom, být k ní takhle blízko. A její plné rty na mých se zdály, jako ten nejlepší splněný sen. Kompletně jsem se tomu aktu poddala a cítila se jako v nebi. Ale napomáhá tomuhle pocitu alkohol v krvi nebo její blízkost?
Když jsme se setkaly vstříc našimi jazyky, vyvolalo to ve mě vlnu dalších úžasných, ale matoucích pocitů.
Najednou mě zasáhl flashback, ze dne, když jsme na lyžáku blbly ve sněhu a Lacey mě úplně nečekaně políbila.
V tom okamžiku jsem se od Natalee odtáhla, vyděsila mě myšlenka na Lacey zrovna v téhle situaci.
Když jsem znovu uviděla Nataleein obličej vypadala, jako by byla intoxikovaná, omámená naším polibkem.
Nemohla jsem se toho pohledu nabažit. Měla jsem nutkání ji znovu políbit, ale věci by to ještě víc zkomplikovalo.
,,Asi by jsme se měly vrátit. Holky se po nás budou shánět," řekla jsem a chystala se k odchodu.
,,Počkej. Musím to vědět. Musím vědět, co pro tebe tohle znamenalo, Autumn," řekla Natalee zranitelně.
Upřímnost.
,,Jsou tu dvě osoby, ke kterým něco cítím. Očividně jsi jedna z nich. Kdyby tohle pro mě nic neznamenalo, tak toho nechám a nebudu tě vodit za nos. Jenže pak je tu Lacey," udělala jsem krátkou pomlku, abych se soustředila na její reakci. Dalo by se říct, že byla spokojená. Ale jen do té doby, než jsem zmínila Laceyino jméno. ,,Mám vás ráda obě, ale nevím, co od vás můžu očekávat. A celkově je to celé strašně matoucí. Nemůžu si jen tak vybrat." Dopověděla jsem a sedla si na okraj vany.
,,Ví tohle Lacey?" zeptala se Natalee. Zavrtěla jsem hlavou, že ne a ona pokračovala. ,,Chápu to a nechám ti volný prostor pro promyšlení. Jen chci, abys věděla, že jsem tady pro tebe a hodně mi na tobě záleží."
Nejsem si jistá, jestli to něčemu pomohla, ale alespoň mě to trochu uklidnilo. A navíc nevím, co si od našeho vztahu slibuje Lacey. Její nevypočítavost je matoucí. Natalee mi aspoň byla schopná říct, své pocity. A jelikož chci vědět, jak si na tom u ní stojím, budu se Lacey muset zeptat. Bojím se toho, co by mohla říct, protože přece jenom je to Lacey..