Viděla sem dva muže s kapucí, šátkem přes pusu, ve vytahaných mikinách a džínách s rozkrokem pomalu až u kolen jak se snaží okrást nemohoucí stařenku. Ani jeden nebyl v ozbrojení. Divili by jste se, ale ta stařenka jim s tou kabelkou dávala celkem přes držku. Po té co jsem se pokochala jak jim stařenka dávala co proto, jsem se rozhodla ji jít na pomoc a cestou se modlila aby na mně ne vytáhli zbraň. ,,Hej co to děláte, nechte ji být!", zakřičela jsem.
Neuposlechli.
-BOOM- jedna rána -PRÁSK- druhá rána -BANG- tuhle ránu dostali oba. Už začali radši utíkat. V těle mi proudil adrenalin a ja se cítila jako SUPERHRDINA. Ani nevím, kde se to ve mně vzalo. Byl to skvělý pocit.
Stařenka mi začala děkovat. Po chvíli jsem ji přestala poslouchat, proto že jsem v dálce zahlédla toho samého muže v kabátu a klobouku který byl dopoledne v pizzerii. On nic neudělal? Celou dobu tu byl a nic neudělal? Vůbec jsem nechápala proč. Bylo to hodně divný. Hned jak si všiml že jsem ho viděla se pomalu otočil a s lehkým úsměvem zmizel ve tmě.
Hned co jsem přišla domů, tak jsem se svalila na gauč a zapla TV. Hmm...mněla bych si pořídit aspoň kočku...Za chvíli mně z ty samoty přeskočí. Pomyslela jsem si. Po sprše, jsem si šla lehnout. Byla jsem totálně mrtvá, ale stejně se mi pořád hlavou promítal ten "Kabátník". Byl opravdu divný.
YOU ARE READING
White Dove
ActionAhoj, jmenuji se Katie Stoneová a je mi 21 let. Ještě na střední jsem snila o tom, jak odmaturuju, v osmnácti se odstěhuju od rodičů, jak budu mít skvělou práci ve které budu vydělávat dost peněz abych si mohla koupit vše na co si vzpomenu, nebo mít...
