Sarah je 16 letá holka,která prožívá trable svého věku miluje sport, hudbu a kreslení. Je skoro pořád sama doma. Jediné co je jisté je Fred.. ale i ten nebude samozdřejmost a do toho problémy ve škole a kamarád Tomas...
Ráno jsem se probudila vedle Freda. Bylo krásné slunné počasí. Potichu jsem vztala, abych nevzbudila Freda. ,,Dobré ráno..,, objal mě Fred. ,,Dobré ránko ,, odpověděla jsem. Oblékli jsme se a šli na snídani.Vzala jsem si bílé šaty.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dali jsme si skvělou snídani. A společně jsme se potkali s rodičema. Po 9 hodině ráno jsme se vydali na pláž. Bylo tam miliony lidí. Ale bylo to tam nádherný. K večeru jsme šli s Fredem do města. Užívali jsme si to. Dali jsme si zmrzlinu. Ale ve vzduchu panovalo takové zvlášní ,,ale,, obloha byla dost tmavá.☁☁
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Najednou se kolem nás rozběhli lidé. A já to zahlédla.Chytla jsem Freda za ruku a táhla ho pryč. Rozfoukal se obří vítr a začalo mohutně pršet a do toho tohle. Mělo mě napadnout , že když sme vcházeli do města, seděla na schodech malá stařenka s rádiem u ucha a něco na nás volala. Tam v dáli jsem slyšela , jak ohromné mořské vlny narážejí do kamenného pobřeží. Začala se hýbat zem.. Lidé se chytali zábradlí. Všude byl křik. Dali jsme se do běhu . zakopla jsem.. Necítila jsem nic jiného než bolest.. Pronikavou bolest mojí nohy. Fred mě chytl ,,neboj ale teď musíme dál.. Poď nesmíme se zastavovat..cítila jsem jak se mi po tvářích valí slzy..
