Divoká láska

30 3 3
                                    

Pohled Petra:

Z nemocnice mě propustili dříve a proto jsem mohl strávit víc času a Janou. Ostatně jsem se na ni těšil. Celé tři týdny vězněný v nemocničním pokoji s výhledem jen z okna. Brr.....už na to pro jistotu nebudu myslet.

Jana mi pomáhala s taškou domů. Chtěl jsem si to nosit sám , ale ona je tak paličatá že si to nenechala rozmluvit. Řekl jsem ji ,,vezmu si to sám".
Ona:,, To snad ještě zvládnu ne?! Řekla naštvaně.
Já: ,,O tom Nepochybuji, ale seš holka."

Jak jsme byli u domu, zeptal jsem se jí. ,, Nechceš jít na chvilku ke mně domů?"při této tak trochu úchylné větě jsem se začervenal ve tvářích.

Jana se jen uchechtla a dodala: ,,Moc ráda". Až bude tušit co mám v plánu , užiju si to já i ona.


Odemkl jsem dveře a jako první jsem po zavření ji posadil na sedačku.
Jen se na mě šokovaně podívala a odběhl jsem do kuchyně.

Vytáhl jsem víno a vzal že skříňky dvě skleničky. Vše jsem odnesl do obýváku a posadil se vedle Jany.......

***
Jana i já jsme měli v sobě hodně alkoholu. Tohle je má příležitost.
Naklonil jsem se nad ní a spojil naše rty. Už jsem neměl strach a jak šlo vidět ona nejspíš taky ne.

Začala rty pohybovat a já trpělivě spolupracoval. No aby taky ne....když to bylo tak nádherné.....jsem v nebi. Během našeho líbání jsem ji zběsile sundal tričko. Ona udělala to samé. Musel jsem se pousmát.
Jemně jsem ji položil na pohovku a sedl si na ni obkročmo.Taky jak jinak?

Jana sahala po mém opasku. Ale já nechtěl být tak rychlý.....chtěl jsem si to s ní užít.

Sundal jsem si kalhoty a jí džíny. Ocitli jsme se jen ve spodním prádle.
Šokovaně koukala na mou bouli v kalhotách,kdežto já sahal po stříbrném obalu, co ležel připravený na nočním stolku.

Opatrně jsem obvod obalu rozthl a vytáhl z ní obsah. Kondom. Jednou rukou jsem ji pohladil po klitorisu. Byla dost vlhká. Jojo holka, dnes si to užijeme oba dva. Teď a tady. Sundal jsem ji kalhotky a sobě boxerky.

Dívala se na mého kamaráda pohledem ' tohle se nemůže do mě vejít '.
Avšak můj kamarád není nějaký drobeček.

Nasadil jsem si ochranu a pomalu do ní vnikl. Začal jsem divoce a zrychlené přirážet.

Slzy ji tryskaly z očí, což mě nutilo přidávat v tempu. Až jsem se udělal a ona taky, opřel jsem své čelo na to její. Zhluboka jsme dýchali a přitom si koukalo vzájemně do očí.

Po chvilce jsem si lehl vedle ní a bok po boku jsme usnuli.

Tak tohle je další kapitola. Strašné bych chtěla poděkovat napřed vám čtenářům ,ale nejvíc ze všeho Beautifully_Unfished. Za výrobu knihy a kapitol. Ti co ji nesledují tak začnětě. Nebudete litovat. Budu ráda za vote i komenty. Mám vás moc ráda.



Koho vlastně milujuKde žijí příběhy. Začni objevovat