black & white

Chapter 5

,,Ugh, kdybych věděl že to bude na tak dlouho, rovnou bych se na to vybodl a šel na svojí párty." odfrkl Damien a posadil se do mé židle u stolu. Do ruky si vzal obyčejnou tužku a začal si s ní hrát jako pětileté dítě s novou hračkou.

Převrátila jsem očima. ,,Je to dlouhodobý projekt, Damiene. Jasné že to nebudeme mít za dvě hodiny do detailu hotové." zamrmlala jsem a věnovala krátký pohled Felixovi, který se pousmál.

,,Jasně, cokoliv." řekl otráveně.

,,Takže co kdyby jsme udělali pár rozhovorů se studenty? Myslím, že by to dost oživilo celou prezentaci." ujal se po chvíli ticha nejistě Felix. Myslím, že za celou dobu to byla ta nejdelší věta kterou jsem od něj slyšela.

S úsměvem jsem přikývla. ,,Jasně! To je dobrý nápad a myslím že nám přinese pár bodů na víc," pokrčila jsem rameny. ,,Co myslíš Damiene?" podívala jsem se na něj.

S nezájmem pokrčil rameny a přikývl.

,,Tak skvěle." zasmál se nervózně Felix.

,,A kdo se toho ujme?" zeptala jsem se a podívala se na Felixe, který vyděšeně potřásl hlavou. ,,Já to taky nemůžu být, studenti tady mě nemají zrovna moc v lásce," hlesla jsem. ,,Ujmeš se toho? Alespoň něco bys pro ten projekt mohl udělat." otočila jsem se na Damiena, který se na mě jen ušklíbl.

,,Pro tebe cokoliv Carly, ale až se pořádně opiju!" odhodil tužku. ,,Nemůžu uvěřit tomu, že je pátek a já tu sedím s vámi dvěma, místo toho abych teď tahal nějakou sexy prvačku do svého pokoje."

,,Nikdo tě tu nedrží." zamumlal téměř neslyšitelně Felix a poupravil si své brýle na nose.

Damien se zvedl. ,,Ticho šprte."

Nadýchla jsem se a chtěla ho napomenout, ale přerušil mě vrzající zvuk otevírajících se dveří ve kterých se hned na to objevil Justin s úsměvem na tváři.

,,Ou, pardon, nevěděl jsem že máš společnost." zarazil se.

,,V pořádku, stejně to vypadá že jsme skončili." podívala jsem se ostrým pohledem na Damiena a zvedla se z postele, abych mohla objat mého nejlepšího kamaráda.

Justin mě vřele objal a vtiskl mi pusu do mých kudrlinek, následně se otočil k Felixovi. ,,Čau Felixi, jak je?" odtáhl se ode mě a ťukl si s ním.

,,Ujde to." pokrčil rameny.

,,My se myslím ještě neznáme." připletl se do konverzace Damien. ,,Jsem Damien Skotski z bratrstva Kappa Nu a taky kapitán fotbalového týmu."

,,Jsem Justin, nejlepší kamarád Carly." potřásl si s ním rukou.

,,Super. Takže jdeš s námi na naší párty? Věř mi, bude nejlepší kterou si kdy zažil. Nevinný sexy prvandy, litry piva a nějaký bílý prášek Bohů se dá taky sehnat. Co říkáš? Právě jsme tam s Carly mířili."

,,Co?" vyhrkla jsem a svraštila obočí.

,,Vážně?" podíval se na mě Justin.

,,Ne!"

Damien se zasmál. ,,Vážně kámo, bude to jízda."

Justin se na mě podíval a pokrčil rameny. ,,Na žádné párty jsme tu ještě nebyli. Dej tomu šanci."

Zakousla jsem si do rtu. ,,Dobře, ale když se mi tam nebude líbit, jdu domu."

S úsměvem si mě k sobě přitáhl a Damien se zasmál. ,,Takže jdeme na párty!" tleskl rukama a podíval se na Felixe, který celý náš rozhovor sledoval v tichu. ,,Ty můžeš jít taky šprte." dal mu pěstí do ramene, přičemž se Felix zašklebil bolestí.

,,Věř mi, víc jak deset minut tam nebudeme." zašeptala jsem Felixovi do ucha a společně jsme vyšli z mého pokoje vstříc vysokoškolské zábavě.