43.Část

579 18 7
                                    

O TÝDEN POZDĚJI:

Z POHLEDU JESSIKY:

Konečně vypadnu s týhle díry. Za chvíli by tu měli být moji rodiče. Všechny věci mi zbalila sestřička. Teď sedím na vozíku u postele a držim tašku.

,,Zlatíčko jsme tu.''zaťukala mamka na dveře a vešla do pokoje.

,,Ahoj mami, kde je taťka?''popojela sem k ní.

,,Už jde jen zaparkoval auto.''pohladila mě po vlasech a vzala kufry.

,,Dobře.''odnesla kufry na chodbu a pak mě odtlačila na chodbu kde už čekal táta.

,,Ahoj tati.''

,,Ahoj sluníčko.''

,,Můžeme.''vylezla mamka s posledním kufrem, taťka mě dotlačil k výtahu s polečně s mamkou a kuframa. Dojeli jsme dolů, všechny donesli do auta. Dal mě do auta a pak už sme se rozjeli domů.

***

,,Jess?!''

,,Justine?''

,,Jessiko..''

,,Justine co se děje?''viděa sem jeho smutnou tvář.

,,Justine?''

***

,,Jessi vztávej sme doma.''probouzel mě taťka a vzal mě do náručí.

,,Už sem vzhůru.''násedně mě položil na vozík a odtlačil mě ke vchodu do domu.

,,Předělali jsme ti pokoj.''vjeli sme do haly, on si sundal boty a jeli sme dál až  jsme dojeli k mým dveřím.

,,Zavři oči.''

,,Emmhn tati.''odmluvila sem.

,,Šup!''

,,Dobře.''přetočila sem oči a pak je zavřela.

,,Dobrý můžeš.''otevřela sem oči a uviděla světe fialový pokoj, s obrovskou postelí (viz. obrázek), fotky s rodinou a přáteli, obrazy, na stropě bylo něco jako vystouplý bludiště, jiank všude podlaha a pře postelí chlupatý fialový koberec.

,,Tati je to tu dokonalý moc děkuju.''obešel mě a obejmul.

,,Ale to není všechno.''přešel k jedný ze stěn a najenou se za postelí objevila osvětlená stěna, která měla barvu od fialový až po modrou. To bludiště na stropě se těž rozsvítilo. Bylo to kouzelný.

,,Tati to snad ani není možný.''

,,Nechám tě tu o samotě, uží si to tu.''

,,Ještě jednou moc děkuju.''

,,Nemusíš.''uslyšela sem zabouchnutí dveří, to bylo znamení že je fuč. Přejela sem k tý úžasný stěně a prohlížela si jí do každého detailu. Popojela sem blíž k posteli zabrzdila kola a posadila se na postel. Příjemná a měkká. Všechno byo dokonalý až na to že nemůžu chodit, rozešla sem se s klukem kterýho zbožňuju...

,,Zlatíčko?''

,,Ano mami?''otočila sem se na posteli.

,,Nesu ti něco k jídlu.''

,,Děkuju ale nemám moc hlad.''

,,No dám ti to sem a dyžtak si potom vem.''položia tousty na noční stoek a šla ke dveřím.

,,Jess!''najednou tak přiběhl táta.

,,Ano tati co se děje?''

,,Máš tu náštěvu.''rozdejchával jeho běh.

Never let you go! [COMPLETE]Kde žijí příběhy. Začni objevovat