3.Jsme spitky!!

1.4K 32 0
                                    

‚‚Nechceš jéct s náma??‘‘ křikla na mě Celsii a pousmála se.

‚‚Nene děkuju, půjdu pěšky.‘‘ odpověděla sem jí s falešným úsměven. Nevim co to semnou bylo, mám špatnou náladu nebo prostě sem smutná a nebo se mi stýská po rodičích a Justinovi?? Nojo vždyť Justin se ještě ani neozval, a kdy vlastně přijede?? Jen tak sem si pro sebe přemýšlela, když už sem konečně došla k domu. Odemkla sem a zula sem boty. Šla sem do kuchyně si dát něco dobrýho. ‚‚Tyvole zas tu nic není.‘‘ řekla si pro sebe naštvaně a šla pro tašku na nákup. ‚‚Už nikam nejdu..‘‘ byla sem nějaká utahaná. Šla sem se vysprchovat, vzala sem si Justinovo tílko a čistý spondí prádlo a šla si lehnout. Zavřela sem oči a usla. Probudil mě mobil. ‚‚Smska?? Od koho ??‘‘ divila sem se a doufala že to je Justin.

Od:Celsii –

Nechceš zajít ?? chvíli sem přemýšlela, ale mě se nikam nechtělo..

Pro:Celsii-

Tak zajdi ty. Mě se nikam nechce. Položila sem mobil na noční stolek a šla najít alespoň brabůrky nebo popcorn.

‚‚Bingo!!‘‘ našla sem obojí a bylo toho dost. Po chvíli zazvoní zvonek.

‚‚Už jdu!!‘‘ křikla sem a otevřela.

‚‚Ahoj tak sem tady.‘‘ a když to dořekla, vytáhla s tašky další brambůrky.

‚‚Ahoj no konečně.‘‘řekla sem a objala jí.

‚‚Co budeme děla??‘‘ptala se mě a já jen pokrčela rameny.

‚‚Co třeba..‘‘ nedopověděla to a šla ke spíži. ‚‚Si dát tohle a ono se pak něco s toho vyvine!‘‘ vytáhla jahodovou vodku.

‚‚Když chceš.‘‘ nebránila sem jí, ale věděla sem že nám bude hodně blbě, protože tam byli ještě další tři vodky. Pili sme, furt sme jen pili. Po chvíli sme nějak usli.

‚‚Kurva co to je!!‘‘ zařvala sem, když sem uslyšela budík. Nehorázně mě bolela hlava.

‚‚Doprdele!! Škola!!!!‘‘ zařvala Celsii, ale pak hned běžela do koupelny, no spíš na záchod zvracet.

‚‚Já osobně..Nikam nejdu.‘‘řekla sem a šla si pro prášek.

‚‚A já už vůbec ne.‘‘ viděla sem zelenou Celsii. Taky sem jí dala přášek a šli sme si lehnout. Hned sme usli. Já se probudila a už vedle mě nebyla. Ale slyšela sem televizi.

‚‚Se ti nějak ulevilo ne??‘‘ řekla sem s úsměvem a koukla se na hodiny

‚‚Jo a dost a co ty už je ti taky líp??‘‘ odtrhla oči od televize podívala se na mě.

‚‚Ale jo už líp, netočí se mi konečně hlava!‘‘ dořekla sem a uvědomila že už je pět věčer.

‚‚Nevíš kde mám mobil??‘‘ Zeptala se Celsii otázavě. A já jen vrtěla hlavou jako že ne. Šla ho hledat. Radši sem ho začla hledat taky…

‚‚Mám ho!!‘‘ řvala sem na ní. ‚‚Aha, tak nic! Ten je můj!!‘‘ doříkávala sem a žačela se smát.

,,To jsme takový spitky, že ani nepoznáme svůj vlastní mobil??'' řekla Celsii a začela se mi smát.

 Zasmála se a koukal na mobil. Pět nepřijátých hovorů…Od koho sakra sou??  

Never let you go! [COMPLETE]Kde žijí příběhy. Začni objevovat